Hlavní obsah

Egyptská armáda opozici nevyslyšela a zůstává loajální vládě

Káhira
Aktualizováno

Čtvrteční vystoupení Husního Mubaraka v televizi, v němž egyptský prezident oznámil, že předal část svých pravomocí viceprezidentovi Umaru Sulajmánovi, čímž naznačil, že neodstupuje, vyvolalo rozhořčení a vztek v řadách opozice. Jeden z jejích vůdců Muhammad Baradej vyzval armádu, aby zasáhla. Ta to nepřímo odmítla a vyzvala k uklidnění nepokojů.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Egyptské protesty po Mubarakově projevuVideo: Reuters

 
Článek

"Egypt bude explodovat. Armáda musí okamžitě zemi zachránit," napsal Baradej v sociální síti Twitter.

Armáda ovšem zatím stojí za vládou. I když tvrdí, že je nestranná, podle čtvrtečního vydání britského listu The Guardian opozici perzekvuje, přičemž používá metody, které byly dosud připisovány pouze tajné službě SSI, jejíž agenty cvičili Američané. [celá zpráva]

Vojáci připraveni odvolat výjimečný stav

V pátek vydala armáda prohlášení, že v Egyptě již třicet let trvající výjimečný stav bude odvolán, až pomine současná situace v zemi. De facto to nic nemění na situaci - armáda zůstává loajální režimu a chce ukončení nepokojů. Přislíbila, že bude nadále zajišťovat bezpečnost a zajistí klidné a spravedlivé volby.

Foto: Asmaa Waguih , Reuters

Muhammad Baradej hovoří k demonstrantům v Káhiře.

Desetitisíce lidí v Egyptě již tři týdny protestují proti Mubarakovi, který Egyptu vládne 30 let. Požadují jeho okamžitý odchod, ale hlava státu chce zemi přivést k zářijovým prezidentským volbám. Prohlásil, že v nich už kandidovat nebude, a slíbil reformy.

Jeho čtvrteční projev vyvolal na hlavním náměstí Tahrír v Káhiře bouři nevole. Stanice BBC popsala, že někteří lidé plakali a mávali na znamení nesouhlasu botami, když si uvědomili, že Mubarak neodstupuje, o čemž se celý čtvrtek hlasitě hovořilo. Část demonstrantů se z náměstí vydala před budovu televize a prezidentský palác vyjádřit svůj vztek. Podle některých zpráv část vojáků před prezidentským palácem opustila své pozice, což by mohlo být bráno jako varování Mubarakovi.

Prezident je pod stále větším tlakem Západu, jehož významným spojencem byl a je. Americký prezident Barack Obama po Mubarakově vystoupení řekl, že egyptská vláda oznámila proměnu vládní garnitury, ale země má teprve před sebou proměnu společenskou.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zjevně i v narážce na dosud oficiálně zakázané Muslimské bratrstvo, které přistoupilo k rozhovorům opozice s vládou, varoval, že důsledkem nynějších nepokojů by mohla být náboženská diktatura. Také on ale předání moci z Mubarakových rukou označil za nevyhnutelné, napsala ČTK.

Noc na pátek uplynula v hlavním městě Káhiře i jinde v klidu. Předpokládají se ale další protesty i vyjednávání vlády s opozicí. V Káhiře bylo v pátek očekáváno shromáždění miliónu lidí.

Jaká opoziční hnutí jednají s vládou
Muslimské bratrstvo
Nejsilnější pozici má fundamentalistická islámská organizace. Usiluje o návrat ke kořenům islámu, ale upustilo od svého původního cíle vytvořit přísně náboženský stát. Nyní žádá Egypt takový, jaký byl v 90. letech, s tím, že by se opíral o islámské zákonodárství.
Bratrstvo odmítá násilí i jakýkoliv boj mezi muslimy a křesťany, s výjimkou izraelsko-palestinského konfliktu. Řada jeho vůdců odsoudila teroristické atentáty z 11. září 2001.
V současné době má bratrstvo silné pozice například ve školství. Jako jeho odbočky vznikly politické strany v řadě zemí, například v Jordánsku Islámská akční fronta či v Palestině Hamás.
Národní asociace pro změnu
Další opoziční silou je Národní asociace pro změnu, již vede diplomat Muhammad Baradej. Jde o hnutí, jež se samo označuje za široký občanský proud žádající demokratické reformy. Součástí asociace je mládežnická organizace Hnutí 6. dubna, jehož název se odvolává na datum dělnického povstání v deltě Nilu roku 2008. Skupina je aktivní zejména na společenské síti Facebook.
Za součást asociace se považuje i hnutí Kifája (Dost), které vniklo v roce 2004 na popud několika protivládních aktivistů. Zorganizovalo několik demonstrací, pak se však odmlčelo.
Nový Váfd a al-Ghad
Jde o liberální, centristické světské strany. Nový Váfd usiluje o demokracii západního střihu. Žádá politické, hospodářské a společenské reformy, svobodu tisku a respekt k základním lidským právům.
Je nástupnickou stranou původní nacionalistické strany Váfd (Delegace). Jméno bylo odvozeno od politického týmu, který byl vyslán na Pařížskou mírovou konferenci roku 1919.
Al-Ghad (Zítřek) založil opoziční politik Ajmán Núr, jenž v roce 2005 v prezidentských volbách kandidoval proti Mubarakovi. Jejími členy je řada bývalých členů Nového Váfdu. Opakovaně vyzývá k reformě ústavy a dodržování lidských práv.
Tagammu
Národní pokroková unionistická strana, neboli zkráceně Tagammu. Řadí se k socialistům. Vychází z odkazu revoluce roku 1952, kdy byla v Egyptě svržena monarchie. Žádá zlepšení podmínek pracujících a vyšší sociální podporu chudým a nezaměstnaným. Odmítá jakékoli projevy islámského radikalismu, žádá ukončení státního dohledu nad médii a šetrnější přístup k životnímu prostředí.
Strana bojkotovala první prezidentské volby v roce 2005. Ve volbách na konci loňského roku získala v 518členném parlamentu pět křesel.

Muhammad Baradej

Narozen 1942, do listopadu 2009 zastával 12 let post generální tajemníka Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

V minulosti se několikrát postavil bývalému prezidentovi USA Georgi W. Bushovi, zvláště když ho kritizoval za vstup do války s Irákem. Rovněž varoval před vojenskou intervencí v Íránu kvůli jeho jadernému programu, i když obecně varoval před riziky jaderného zbrojení ve světě.

V té souvislosti chválil Bushova nástupce Baracka Obamu za jeho vizi světa bez jaderných zbraní a iniciativu snížit smlouvou Nový START jaderné arzenály USA a Ruska.

Baradej žije částečně ve Vídni.

Reklama

Výběr článků

Načítám