O potížích banky informovala média poprvé koncem loňského léta. Vedení banky velkoryse půjčovalo podnikatelům i politikům včetně lidí ve vládě. Velké částky také byly investovány do nemovitostí v Dubaji a po splasknutí cenové bubliny jsou pravděpodobně v nenávratnu. Ztráty ale byly původně odhadovány na zhruba 300 miliónů dolarů (přes 5,3 miliardy korun).

Vláda už dříve obměnila vedení a za vklady se zaručila, aby nevznikla panika a střadatelé hromadně nežádali své úspory zpět a v ohrožení se neocitly i další banky.

Ačkoliv dva nezávislé audity Afghánců a Američanů ještě neskončily, je jasné, že potíže a ztráty jsou větší, potvrdili IHT afghánští, američtí i evropští činitelé. Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli ohrožení fondů neobnovil svůj asistenční program, který doběhl už v září.

V ohrožení jsou i platby pro armádu

Další finanční injekce bance od vlády by ještě více zatížila i tak poloprázdnou státní pokladnu. Kabul Bank navíc zajišťuje platby pro afghánskou armádu, takže v případě, že se položí, se bude muset Pentagon poohlédnout po jiném ústavu, který by platby v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (přes 26,5 miliardy korun) zajistil.

Na výsledky auditů z pákistánských zaměstnanců Kabul Bank podle WP nečekal ani šéf finanční divize banky Rana Tajáb Tahír. S kolegy prý zpět do vlasti utekl 14. ledna. V Afghánistánu se bál, že skončí ve vězení, anebo ho rovnou připraví o život.