Americká skupina Globální finanční integrita uvedla, že Indie od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 ilegálním únikem kapitálu přišla o 460 miliard dolarů. Množství vyváženého kapitálu vzrostlo po ekonomických reformách zahájených v roce 1991. Zahrnuje jak peníze z daňových úniků, tak ze zločinu a z korupce, která je v Indii široce rozšířená.

Pro zprávy této skupiny v zahraničí končí také tři čtvrtiny peněz ze stínové ekonomiky. Ta podle odhadů představuje polovinu HDP, který na konci roku 2008 činil 640 miliard dolarů.

Nejvyšší indický soud se otázkou tunelování peněz začal zabývat na základě petice bývalého ministra spravedlnosti Rama Džetmalaniho, který kritizoval vládu, že nepodniká nic, aby získala zpět peníze vyvezené do zahraničí bohatými Indy a firmami.

Nejvyšší indický státní žalobce Gopal Subramaniam se snažil čelit kritice a předložil 16 jmen jedinců a společností, které mají účty v bance v Lichtenštejnsku.

Soudu to ale nestačilo. „To jsou veškeré informace, které máte, nebo máte ještě něco? Mluvíme o velkých penězích, o plundrování národa,“ hřímal soudce Suderšan Reddy a dodal: „Je to jednoduše a prostě krádež národního majetku.“

Další soudce SS Nidžár řekl: „ Chceme dostat všechny informace o penězích, které v cizích bankách uložili indičtí občané. Nemůžete se omezit na jednu banku.“