Hlavní obsah

Ve vylidněné Astaně se rozhoduje o budoucnosti OBSE

– Astana
Právo, Michael Švec (Astana)

První summit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) po jedenácti letech začal ve středu v kazachstánské metropoli Astaně.

Foto: Michael Švec, Právo

Centrální prostor okolo symbolu Astany, věže Bajterek, zeje prázdnotou.

Článek

Vrcholná schůzka na nejvyšší úrovni se koná poprvé od roku 1999, kdy akci hostil Madrid. Do Astany se sletěly desítky prezidentů, šéfů vlád nebo ministrů zahraničí. Mezi nimi šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, ruský prezident Dmitrij Medvěděv nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Za Česko se akce účastní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který včera na plénu vystoupil s projevem.

„Mé vystoupení bylo hlavně o tom, abychom došli k závěrům, které něco znamenají, abychom závazky, které jsme učinili dříve, konečně také splnili. Prostě abychom se vrátili k práci, místo abychom jenom opakovali krásné fráze,“ řekl novinářům bezprostředně po projevu ministr.

Z ostatních projevů Schwarzenberg ocenil především řeč Clintonové. „Jasně stanovila, o co jde. Tedy nejen o zachování míru, ale také lidských práv,“ podotkl šéf české diplomacie.

„Zajímavé, někdy až zábavné bylo, že politici, kteří mají k těmto všem věcem odtažitý vztah, se dušovali, že bojují za demokracii, svobodu a lidská práva. Je docela dobré, že už si nikdo netroufá říci, že je proti tomu,“ dodal. Pro špatný stav demokracie bývá také kritizován pořadatelský Kazachstán.

Řada státníků se včera netajila, že OBSE prochází krizí identity. Reformy v organizaci navrhoval Medvěděv stejně jako Clintonová.

Státníci chtějí reformu

„Je třeba OBSE modernizovat - styl i formu jeho akcí. Ve skutečnosti organizace začala ztrácet svůj potenciál, to je třeba říct otevřeně,“ uvedl ruský prezident.

Ostatní státníci ve svých řečech nabádali k dodržování demokratických standardů a neporušování lidských práv. Žhavým tématem byla bezpečnostní situace ve střední Asii, zvláště v Afghánistánu a Kyrgyzstánu. Důležitým bodem bylo i zvládnutí tzv. zamrzlých konfliktů, tedy situací okolo některých separatistických oblastí v Evropě. A ať už v moldavském separatistickém Podněstří nebo gruzínské Jižní Osetii a Abcházii hraje klíčovou roli Rusko, které má v těchto neuznaných republikách vojenské jednotky. Ty jsou ale trnem v oku Západu.

Vyvrcholením summitu by mělo být přijetí tzv. akčního plánu, jeho schválení ale stále není jisté, neboť je potřeba souhlasu všech členů OBSE. Právě případné přijetí tohoto dokumentu a jeho podoba rozhodnou o úspěšnosti akce, ale i o dalších perspektivách organizace.

Minsk se vzdal Uranu

Svých zásob vysoce obohaceného uranu do roku 2012 se včera na okraj summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Astaně slíbil vzdát Minsk. Po setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou to řekl její běloruský protějškem Sjarhejem Martynavem.

Clintonová Bělorusku veřejně poděkovala. „Chci veřejně poděkovat Bělorusku za rozhodnutí vzdát se zásob vysoce obohaceného uranu. Je to velmi podstatný a důležitý krok,“ prohlásila.

Reklama

Výběr článků

Načítám