"Máme důkazy, že se kupovaly hlasy zejména v Kábulu," řekl rozhlasové stanici Svobodná Evropa nejvyšší úředník prokuratury v Afghánistánu Muhammad Išák Alko. Bez dalších podrobností dodal, že bylo zatčeno osm členů volebních úřadů. Kritizoval také Afghánskou nezávislou ústřední volební komise (IEC), že ve středu, dva měsíce po volbách, zveřejnila "předčasně" definitivní výsledky, a OSN, že je schválila.

IEC přitom kvůli podvodům zrušila čtvrtinu odevzdaných hlasů a mandát 24 zvolených kandidátů. [celá zpráva]

Afghánské Národní shromáždění, kde nejsou politické strany, tradičně ovládají kmenoví vůdci, technokraté a úředníci, kteří se shodnou jen vzácně a nemají téměř žádný vliv v zemi, kde hlavní pravomoci soustřeďuje ve svých rukou prezident Hamíd Karzáí. I ten je však slabý a loni uspěl ve volbách jen kvůli podvodům. Slabost vlády a korupce přispívá k destabilizaci v zemi

Situace je nejhorší od roku 2001, přiznal Pentagon

I Pentagon v úterý přiznal, že situace v zemi je nejhorší od americké invaze do Afghánistánu z roku 2001. Počet násilných střetů v posledních měsících podle Pentagonu stále roste. Od dubna do září bylo zaznamenáno čtyřikrát tolik incidentů než za stejné období v roce 2007. Tálibánu se také podařilo rozšířit svou činnost do dalších oblastí Afghánistánu a využívá vyspělejší metody než dříve.

Podle zprávy Pentagonu mají povstalci podporu i v sousedních zemích. Írán jim údajně poskytuje zbraně a v některých případech bojovníky i cvičí. Na pákistánském území při hranici s Afghánistánem zase stále ještě jsou bezpečné úkryty povstalců a radikálové v Pákistánu napadají zásobovací konvoje a spalují cisterny palivem.

Pomůže Moskva

Rusko proto vyhovělo žádosti NATO. Umožní přes své území dopravovat do Afghánistánu nejen zásoby, ale nově i výzbroj. Ve čtvrtek to v Moskvě potvrdil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dohody o přepravě zásob pro síly NATO v Afghánistánu bylo dosaženo během nedávného summitu aliance v portugalském Lisabonu.

Hořící cisterny NATO

Hořící cisterny NATO v Pákistánu

FOTO: Athar Hussain, Reuters

Rusko se původně zavázalo k "odlehčenému režimu" přepravy, který měl zahrnovat výlučně nevojenské zásilky. Za každý kamión přepravený přes ruské území si Moskva bude účtovat 1800 dolarů (asi 32 000 Kč). Jednat se mělo hlavně o zpětnou přepravu materiálu z Afghánistánu do USA v rámci ohlášeného odchodu amerických vojsk, který má začít příští rok.

Ministr Lavrov po čtvrtečním setkání s afghánským ministrem zahraničí Zalmájem Rasúlem prohlásil, že dosavadní dohoda o přepravě se rozšíří i na obrněné transportéry s posíleným pancéřováním. K "významné úpravě dohody" podle Lavrova dochází na žádost Severoatlantické aliance.

Lisabonskou dohodu o tranzitu přes Rusko musí ještě doplnit smlouva NATO s některým ze středoasijských států, protože Rusko nemá s Afghánistánem přímou hranici.