„Cítím, že bych se neměl angažovat, aby byla nastolena úplná demokracie. Nadále se budu věnovat podpoře lidských hodnot, míru a harmonie,“ prohlásil 75letý dalajláma v indické televizi. Dodal ještě: „Nejprve ale musím informovat členy tibetského parlamentu“.

Britský deník The Daily Telegraph uvedl, že je pravděpodobnější, že debaty o dalším vývoji se rozvinou teprve po březnových volbách tibetské exilové vlády. Dříve se mluvilo o tom, že by mohl dalajláma ještě za svého života jmenovat svého nástupce. Minulý týden v Dillí ale pronesl, že možná je posledním dalajlámou.

Dalajláma je titul nejvyššího představeného tibetské buddhistické školy Gelugpa, již založil učenec Congkhapa. Dalajláma je nejen náboženským, ale i politickým vůdcem Tibeťanů a tibetští buddhisté ho považují za vtělený projev bódhisattvy Avalókitéšvary.
Současný dalajláma je v pořadí čtrnáctým, jeho občanské jméno je Tändzin Gjamccho. Dalajlámou byl prohlášen v roce 1935 ve svých čtyřech letech. Od roku 1959 žije v Indii, kam uprchl před Číňany, kteří o osm let dříve Tibet vojensky obsadili.
Vzhledem k pokračující snaze Pekingu omezit vliv tradic a Tibet počínštit je ohrožen případný následovník dalajlámy. Když dalajláma v roce 1995 jmenoval jedenáctým pančenlámou (druhý nejvyšší duchovní) šestiletého Genduna Nyjmu, chlapec i s rodinou krátce nato zmizel a nikdo o něm už neslyšel. Čínské úřady záhy místo něj jmenovaly Gyaltsena Norbu.