Součástí základny mají být i přístaviště pro letadlovou loď na jaderný pohon či prvky raketové obrany. Počítá se též s rozšířením nynější vzdušné základny.

Jedná se o největší investici Pentagonu v západním Tichomoří od konce druhé světové války a největší investici do námořní infrastruktury za několik desetiletí. Přestěhovat se sem má 19 000 příslušníků amerického námořnictva ze základny na japonském ostrově Okinawa, proti jejichž přítomnosti protestují místní lidé.

Radost podle britského listu nemají ani obyvatelé Guamu, kteří se obávají, že nová základna naruší místní ekosystém a poškodí turismus, na kterém je ekonomika ostrova závislá. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí například odhaduje, že kvůli novému přístavišti bude poškozeno přes 28 hektarů korálových útesů.

Podle odhadů by v době výstavby navíc mohl počet obyvatel ostrova vzrůst téměř o 50 procent. V současnosti zde žije 173 000 lidí.

Roste vliv Číny

Podobné obavy ale u Američanů zastiňuje stoupající znepokojení z rostoucí vojenské moci Číny. Čínské námořnictvo v posledních deseti letech výrazně navýšilo své kapacity a Peking si v oblasti činí nárok na Tchaj-wan a posiluje svojí přítomnost v Jihočínském moři, kde jsou naleziště zemního plynu a ropy.

Číňané zároveň zabezpečují důležité obchodní trasy z Blízkého východu, odkud by Čína do roku 2035 měla dovážet 70 až 80 procent ropy pro vlastní spotřebu. Peking kvůli tomu v uplynulých letech investoval do vybudování sítě základen podél pobřeží Indického oceánu – například na Srí Lance nebo v Pákistánu.

Podle listu The Daily Telegraph Pentagon navíc investuje okolo 200 000 miliónů dolarů (přes 3,5 miliardy korun) do modernizace infrastruktury na atolu Diego Garcia v Indickém oceánu. V budoucnu by zde bylo možné opravit americkou ponorku na jaderný pohon, která může nést až 154 řízených střel. Atol, který vlastní Velká Británie, je domovem třetiny amerického námořnictva a vedly se odtud letecké útoky proti Iráku i Afghánistánu.