O náletu informovala světová média už v pondělí. [celá zpráva]

Nyní se ale ukázalo, že nejde etnické Němce, nýbrž že všichni němečtí občané pocházejí z Blízkého východu. Úřady sdělily BBC, že nejméně tři oběti měly německé občanství, ale pocházely z Blízkého východu. Agentuře AFP ale zástupci úřadů řekli, že mrtvých německých občanů bylo pět, a podle CNN všech osm mrtvých mělo německé pasy. Místní představitelé označili mrtvé za Araby, kterýmžto slovem se ale označují všichni lidé pocházející z Blízkého východu včetně Turecka. CNN uvedla, že zabití byli členy menší radikální organizace Džihád Islámí.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá žádné informace o smrti svých občanů v Pákistánu. V Německu je teroristická hrozba na stupni dvě, což znamená vysoké nebezpečí možného útoku. Nejvyšší červený stupeň je ve Francii.

Útok zničil celý dům

Podle pákistánských úřadů byl zasažen dům ve vesnici vzdálené tři kilometry od města Mir Ali v Severním Vazíristánu. Radikálové v něm byli navštívit kmenového vůdce Šíra Mullu, který má blízko k oblastnímu šéfovi pákistánské odbočky Tálibánu Hafízovu Guilovi Bahadurovi.

Dům rakety vypálené z bezpilotního letadla zcela zničily. Těla nejméně osmi obětí po náletu vyprostili bojovníci Tálibánu. Kromě osmi mrtvých si nálet vyžádal neupřesněný počet zraněných.

Spojené státy se k útoku nevyjádřily, nikdy nekomentují útoky bezpilotních letadel na pákistánské území, za poslední měsíc jich uskutečnily 26, což je nejvíc od zahájení kampaně před dvěma let.

Na začátku minulého týdne se objevily zprávy, že v kmenových oblastech Pákistánu se připravují teroristé k útoku na evropská města, které by měly mít podobu akcí rychle se přesouvajících komand, útočících na veřejných místech. [celá zpráva]

Na jeho konci britský Daily Telegraph uvedl, že se v Pákistánu cvičí asi 15 Britů. [celá zpráva]

Pak se objevily informace, že v zemi je asi stovka Evropanů, kteří se účastní výcviku. [celá zpráva]

Problém Německa s přistěhovalci

V Německu žije velký počet přistěhovalců z Turecka, zejména v Berlíně. Jde o pozůstatek dob ekonomického boomu šedesátých let, kdy byly potřeba levné pracovní síly na nekvalifikovanou práci, a také důsledek studené války. Snahou bylo Západní Berlín, který by byl nejvíce ohrožen při případném konfliktu, a mnozí Němci jej proto opouštěli, udržet obydlený. Proto v něm nacházeli nový domov umělci, anarchisté i přistěhovalci z Turecka, často Kurdové.

Velká část se jich ale neasimilovala, a německá kancléřka Angela Merkelová proto míní usilovat o větší integraci přistěhovalců, zejména těch nově přicházejících, aby se cítili německými občany. [celá zpráva]