Článek
Zatím posledními oběťmi jsou čtyři Norové, kteří zahynuli v neděli, když jejich vozidlo na severu země najelo na nastraženou nálož. „Norsko bylo tvrdě zasaženo. Ztrátu jsme hluboce pocítili. Bylo to tvrdé a připomnělo nám to nebezpečí, o němž se hovoří,“ řekla norská ministryně obrany Grete Faremová.
Jiná exploze nastražené nálože zabila dva vojáky na severu země. Další dva padli, když zaútočili na hlídku bojovníci Tálibánu. Čtyři další spojenečtí vojáci zahynuli již v sobotu. Mezi oběťmi jsou i dva Američané.
Podle nezávislého internetového portálu icasualties.org padlo od začátku roku v Afghánistánu již 315 vojáků NATO, přičemž červen je s nynějšími nejméně 95 mrtvými nejztrátovější měsíc od začátku mise v roce 2001. AFP uvádí o tři oběti více.
CIA varuje
Vysoký počet obětí v červnu vysvětluje NATO zintenzivněním operací proti radikálům. Připravuje se na klíčovou ofenzívu v provincii Kandahár, která je baštou Tálibánu. Tu však zatím odkládá. Americká zpravodajská služba CIA ale varovala, že konflikt může být ještě tvrdší, než se čekalo. Její ředitel Leo Panetta uvedl v televizi ABC, že postup ve válce bude obtížnější a pomalejší, než kdokoli předpokládal. Podle něj vzbouřenci nyní nemají nejmenší zájem vyjednávat.
„Účastníme se velmi tvrdých bojů. V některých oblastech s přihlédnutím k současnému násilí vypadají (povstalci) silnější, ale faktem je, že podkopáváme jejich vedení, a to je pohyb správným směrem,“ dodal Panetta, podle něhož je klíčové, kdy převezme odpovědnost afghánská armáda a policie.
Ohledně války se vede v USA velká diskuze. Kvůli nevhodným výrokům musel odstoupit vrchní velitel mezinárodních sil v zemi Stanley McChrystal a nahradil ho David Petraeus. Ten souhlasil s plánem Baracka Obamy zahájit stahování ze země nejpozději v červenci 2011. To odmítají ale republikáni.
„Jsem proti jakémukoli rozvrhu,“ řekl republikánský senátor John McCain. Jeden z vysoce postavených představitelů Tálibánu uvedl k plánu: „Vy máte hodinky, my máme čas.“