Jihokorejské vojenská kontrarozvědka několik týdnů před potopením lodě varovala, že KLDR začala s rozmísťováním sebevražedných jednotek. Ty mají využívat malé podmořské čluny vybavené mohutnou náloží, s nimiž se nepozorovaně dostanou do blízkosti nepřítele a odpálí je. Jde o modernější obdobou japonských sebevražedných torpéd kaiten.

Mohutná exploze pak zničí nepřátelskou loď, přičemž zahyne i útočník. Tím se sebevražedná torpéda liší od italských lidských torpéd z druhé světové války maiale, jejichž posádku tvořili potápěči, kteří před útokem odplavali.

Jihokorejský list Čosun Ilbo ale naznačuje i možnost, že severokorejcům se podařilo vyváznout, protože nálož byla časovaná jako u maiale.

Je možné, že lidská torpéda dopravila do místa útoku severokorejská ponorka. "Severokorejské ponorky jsou všechny vyzbrojeny těžkými dvousetkilogramovými torpédy. Vojenská rozvědka předpokládá, že Pchjongjang zaútočil právě takovým torpédem," cituje agentura Jonhap nejmenovaný zdroj.

Rozvědka hned upozornila na zapojení KLDR

Vojenská rozvědka záhy po potopení korvety zaslala do prezidentského úřadu zprávu o severokorejském podílu na explozi, po níž 26. března loď Čchonan skončila na dně Žlutého moře.

 

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Maps.Yahoo.com

„Hodnocení vojenské zpravodajské služby je, že sever zaútočil mohutným torpédem," sdělil vojenský zdroj jihokorejské tiskové agentuře Jonhap.

„Vojenská zpravodajská služba vytvořila zprávu pro Modrý dům (prezidentský palác) a pro ministerstvo obrany hned po potopení Čchonan, ze které je jasné, že jde o dílo severokorejské armády.“ Ministerstvo obrany odmítlo zprávu jakkoli komentovat.

Hned po potopení lodi se psalo, že ji mohlo zasáhnout torpédo. [celá zpráva]

Severní Korea popírá, že by měla podíl na potopení lodi.

Na palubě lodi byli 104 námořníci. Při explozi zahynulo zřejmě 48 námořníků. Těla 32 už byla nalezna. [celá zpráva]