"Zavraždění Bhuttové bylo možné zabránit, pokud by byla přijata odpovídající bezpečnostní opatření," zdůrazňuje zpráva. V dokumentu o rozsahu 65 stran vyšetřovací komise OSN uvádí, že zodpovědnost za smrt političky nese "ústřední vláda, provinční vláda Pandžábu a policie v Rávalpindí".

"Mnoho vládních úředníků udělalo závažné chyby. Za prvé neposkytli Bénazír Bhuttové dostačující ochranu a za druhé po atentátu zanedbali intenzivní pátrání po zodpovědných osobách, a to nejen po těch, kteří atentát uskutečnili, ale i po lidech v pozadí, kteří to naplánovali, financovali a hýbali figurkami," uvedl předseda vyšetřovací komise Heraldo Munoz s tím, že jiným dvěma bývalým premiérům, kteří patřili ke straně podporující Mušarafa, byla poskytnuta mnohem lepší ochrana.

Bhuttová o hrozbách věděla

Dokument připomíná, že tehdejší pákistánský prezident Parvíz Mušaraf měl informace o řadě hrozeb proti Bhuttové. Mušarafova vláda však podle zprávy "udělala sotva víc, než že ji a provinční úřady o těchto hrozbách informovala, a nevyvinula činnost pro neutralizaci ohrožení ani nezajistila bezpečnostní opatření přiměřená míře ohrožení.“

Bhuttová navíc dostala varování, že jí hrozí smrt i z Afghánistánu. Saúdské Arábie a USA, což je také důvod, proč se vytvoření zprávy OSN zdrželo.

Bhuttová sama napsala, že po ní jdou čtyři skupiny sebevražedných komand, z nichž některé byly napojeny na al-Káidu. Poznamenala si však také to, že ji chtěla zabít i skupina z tajné služby napojená na vysoké politiky.

Šéf pákistánské odnože Tálibánu Bajtulláh Mehsúd (uprostřed, zády k objektivu) v rozhovoru s novináři na snímku z května 2008

Šéf pákistánské odnože Tálibánu Bajtulláh Mehsúd (uprostřed, zády k objektivu) v rozhovoru s novináři na snímku z května 2008

FOTO: fotobanka Profimedia

Pákistánské úřady obvinily z organizace atentátu pákistánský Tálibán a jeho tehdejšího vůdce Bajtulláha Mehsúda.Ten byl zabit při americkém náletu v létě 2009.

Maření vyšetřování

Podle zprávy se od začátku mařilo vyšetřování. Vyšetřovatelé vyvozují dokonce, že nebyla ani chuť případ vyšetřit. „Soubor 23 důkazních předmětů ukazuje neadekvátnost vyšetřování v případu, kde by měly být tisíce důkazů,“ řekl předseda vyšetřovací komise Heraldo Munoz.

Připomněl, že žádný z policejních šéfů nepostupoval adekvátně ani po atentátu spáchaném 27. prosince v Rávalpindí: „Jednání a opominutí policie v Rávalpindí okamžitě po vraždě Bhuttové, které zahrnuje spláchnutí místa činu vodou z hadic a selhání při shromažďování a ochránění důkazů, výrazně narušilo vyšetřování.“ Podle vyšetřovatelů jde o více než jen neschopnost. Jsou přesvědčeni, že šéf policie v Rávalpindí pouze jednal podle příkazu z vyšších míst, uvádí zpráva.

"Zemřela proto, že patnáct a půl roku starý sebevražedný atentátník se odpálil poblíž jejího auta, a nikdo nevěří, že ten chlapec jednal z vlastní vůle," píše zpráva.

Souhra nešťastných náhod

Podle týmu Scotland Yardu vyšetřujícího na místě byla i tak smrt Bhuttové souhrou náhod. Politička, která se na podzim 2007 vrátila do země z exilu, aby kandidovala v parlamentních volbách, stála v pancéřovaném voze s otevřenou střechou a zdravila davy. Atentátník po ní zahájil střelbu a Bhuttová se začala schovávat do auta, když muž na sobě odpálil výbušninu.

Interiér auta Bhuttové po její smrti

FOTO: REUTERS/Interior Ministry/Handout

Tlaková vlna výbuchu zasáhla hlavu političky právě v okamžiku, kdy se spouštěla otvírací střechou auta dovnitř. Hlava ale bohužel silou výbuchu vrazila prudce do otvírací kličky střechy a způsobila Bhuttové zranění, jemuž podlehla. Žádné jiné významnější zranění při atentátu neutrpěla, protože palbou ji atentátník nezasáhl.