Článek
"Je to jako kdyby U-2 po všech těch letech, co má nalétaná, byl zase v rozpuku sil," podotkl velitel zpravodajské letky podplukovník Jason Brown. "Dokáže věci, které nic jiného neumí," dodal.
Špionážní letadla U-2, která létají ve výškách kolem 20 kilometrů, přitom na svou první misi vzlétla v roce 1956. Původně sloužila zejména k získávání zpravodajských informací nad Sovětským svazem. Po sestřelení jednoho z nich v roce 1960 a následné aféře přelety ustaly. Letadlo ale přesto podle deníku sloužilo ve všech následujících konfliktech, jichž se účastnily Spojené státy. V roce 1962 také stálo u počátku takzvané kubánské krize mezi USA a SSSR, když objevilo sovětskou raketovou základnu na Kubě.
Americké špionážní letadlo z období studené války U-2
V současnosti místo sovětských raket hledá především nálože, které povstalci v Afghánistánu nastražují u silnic. Díky silným senzorům podle newyorského deníku dokáže i z dvacetikilometrové výšky zachytit neobvyklé uspořádání prachu u cest a pomáhat tak nacházet miny, jež vyrábějí bojovníci Tálibánu. V týdnech předcházejících nedávné ofenzivě u města Mardžáh například našly 150 možných bomb. Americké námořnictvo je tak mohlo odpálit ještě předtím, než se vojáci dostali k městu.
Vojáci přitom využívají fotografie zachycené na film starými aparáty letadel U-2. Tyto panoramatické snímky mají tak vysoké rozlišení, že na nich jsou vidět jednotlivé stopy povstalců. Díky novějším digitálním fotoaparátům, jimiž jsou letadla také vybavena, zase získávají neustále aktualizované údaje o místech, kde by mohli být zranitelní.
Zachycují i telefonáty
Vysoká výška, ve které se pohybují - kdysi obrana proti stíhačkám a střelám protivníka -, také letadlům U-2 pomáhá zachycovat telefonické rozhovory povstalců, které by jinak zablokovaly hory, uvedl The New York Times. Podle Browna tak U-2 často získá cenné informace, které pak poslouží k útokům bezpilotních letounů Predator a Reaper. Nejspolehlivější údaje pak armáda získává, když bezpilotní letouny a letadlo U-2 nad nějakou oblastí působí současně.
Newyorský list ale podotýká, že lety tímto veteránem studené války, jsou vyčerpávající a nebezpečné. Piloti letadel U-2, která startují až na dvanáctihodinové lety ze základny v Perském zálivu, musejí mít skafandry, aby se jim doslova neuvařila krev, kdyby se museli katapultovat ve velké výšce. Stravují se tak podobně jako kosmonauti pomocí hadiček. Někteří z nich kvůli zvyšujícímu se počtu letů podobně jako potápěči trpí takzvanou kesonovou nemocí z dekomprese.
Letadla se přesto zatím do výslužby nechystají, byť je do ní chtěl Pentagon již před čtyřmi roky postupně začít posílat. Kongres ale tehdy řekl, že jsou stále užitečná. Soudě podle zkušeností vojáků z Afghánistánu se příliš nespletl.