Článek
Poprava byla podle těchto informací vykonána už minulý týden. Ve zdůvodnění trestu smrti bylo uvedeno, že sedmasedmdesátiletý Pak Nam-ki se jako "osoba buržoazního původu vetřela do revolučních řad s cílem zničit národní hospodářství KLDR". Trest byl vykonán zastřelením popravčí četou.
Mnozí severokorejští činitelé i značná část veřejnosti však nevěří vysvětlení, že Pak Nam-ki se spikl proti revoluci, citoval Reuters hodnověrné zdroje. "Panuje přesvědčení, že vedení země udělalo z Paka Nam-kiho jen obětního beránka," píše agentura. Není to první případ takto radikálního postupu, v roce 1997 byl popraven ministr zemědělství kvůli hladomoru, připomíná AFP.
Podle politologů to nasvědčuje tomu, že se vedení KLDR dostává pod silný tlak, aby řešilo problémy, které mohou narušit stabilitu režimu.
Ceny prudce stouply
Pak Nam-ki, donedávna nejvyšší finanční odborník režimu ve funkci tajemníka vládní strany, byl ze svého postu odvolán asi během února. Měnová reforma při níž byly staré bankovky měněny za nové v poměru 100 wonů k jednomu, měla snížit inflaci a zlepšit kontrolu nad vznikajícím soukromým trhem v komunistické KLDR.
Ve skutečnosti ale reforma zhoršila situaci na trhu s potravinami, protože se uzavřela mnohá tržiště. Když se opět otevřela, ceny potravin na nich prudce stouply, takže se inflační spirálu nepodařilo zastavit, uvádí AP.
Nespokojenost beztak hladovějícího obyvatelstva vzrostla nejen kvůli mizernému zásobování potravinami. Dalším důvodem byla skutečnost, že jim doma zůstaly haldy neplatných bankovek, které si nemohli vyměnit za nové a nemohli tak platit ani účty, protože množství měny, kterou si mohli Korejci vyměnit, bylo zákonem omezené.
Na některých místech vypukl hladomor
Pchjongjang se výměnou bankovek pokusil znehodnotit úspory, které si doma schovávala rašící třída obchodníků černého trhu, aby je v Číně směnila za potraviny a další zboží, jež se běžně do KLDR nedostane. Pokud by si někdo chtěl tyto úspory vyměnit za nové bankovky nebo uložit v bance, hrozilo by mu obvinění z nelegálních obchodních aktivit mimo systém centrálně plánovaného hospodářství.
Jihokorejský deník Tong-A Ilbo s odvoláním na etnické Korejce žijící na čínské straně hranice s KLDR informoval v únoru o případech hladomoru v severokorejském pohraničním městě Sinidžu. Jeho obyvatelům se přitom obvykle vedlo lépe než zbytku země díky obchodu s Čínou. Objevily se také zprávy o střetech mezi Severokorejci a bezpečnostními silami, které se jim pokusily zabránit v pašování potravin. Projevy občanské nespokojenosti jsou přitom v přísně kontrolovaném komunistickém státě velmi výjimečné.
Komunistická Severní Korea je již delší dobu pod sílícím tlakem, aby ukončila svůj bojkot a vrátila se k šestistranným rozhovorům o svém sporném jaderném programu. V jejich rámci by mohla získat potravinovou pomoc výměnou za zmírnění hrozby, jakou nevyzpytatelná KLDR představuje pro celou oblast.