Muže, známého pod jmény mulla Abdul Kajjúm a mulla Zakír, zatkli Američané v roce 2001 a zadržovali ho na Guantánamu na Kubě až do roku 2007. Tehdy ho vláda prezidenta George W. Bushe předala do afghánské vazby.

Muž nyní velí Tálibánu na jihu země včetně provincie Hílmad, kde americké a britské jednotky spustily největší ofenzívu za celou válku. Zároveň je hlavním kandidátem na převzetí úlohy muže číslo dvě v Tálibánu a současně nejvyššího vojenského velitele.

Kajjúma převezli v roce2007 do vězení v Kábulu. Afghánská generální prokuratura potvrdila, že ho tamní úřady propustily na svobodu v roce 2008 v souladu s programem smíření s paštúnskými kmeny. USA přitom čekaly, že zůstane „pod zámkem“.

Kajjúmovi je něco přes třicet a zřejmě nahradí mullu Abdula Gháního Baradara, lídra číslo dvě, kterého zatkli minulý týden v Pákistánu. Druhý uchazečem je prý mulla Mansúr, velitel povstání na východě země.

Šéf Mardžáhu chtěl  v SRN zabít syna

Nový civilní šéf jihoafghánského města Mardžáh, bývalé bašty Tálibánu dobyté počátkem února koaličnícmi silami, má v Německu trestní záznam: odpykával si tam čtyři roky a devět měsíců za pokus o vraždu svého syna, kterého pobodal v roce 1998.

„Nebyl jsem vrah, ani pašerák, nespáchal jsem žádný zločin,“ citovala AP z telefonického rozhovoru s Abdulem Zahirem, podle něhož jde čistě o pomluvu jeho domácích nepřátel.