Kolem roku 1800, jak upozorňuje list Washington Post, existovalo pouze jediné město, které mělo více než milión obyvatel, a to čínský Peking. V současnosti existuje 381 městských oblastí s alespoň jedním miliónem obyvatel. Ostatně loni se rostoucí míra urbanizace zvýraznila i tím, že od roku 2009 žije na Zemi více lidí ve městech než na venkově.

Nová studie seismologa Rogera Bilhama z University of Colorado pak upozorňuje, že přibližně 403 miliónů lidí žije ve velkých městech, které musí čelit do budoucna vysokému riziku silné seismické aktivity.

 

Při nedávných otřesech fungovaly budovy jako zbraně hromadného ničeníseismolog David Wald

"Snadno vyjmenujete 25 měst jako bylo Port-au-Prince. Často se během 250 let neotřesou. Jenže, když jich máte 25, roste pravděpodobnost, že se něco podobného stane každých 10 let," upozorňuje seismolog David Wald z Úřadu pro geologický průzkum v USA.

Na seznamu nejrizikovějších a také nejznámější velkých měst je Tokio, Istanbul, Ciudad de Méxiko, Tehrán, Dillí, Káthmandú, Los Angeles, San Francisko, Dháka, Jakarta, Karáčí, Manila, Káhira, Osaka, Lima a Bogota. Například v íránském hlavním městě by si silnější otřesy kolem 6. stupně Richtera mohly vyžádat milión obětí.

Budovy jako zbraně hromadného ničení

Ve většině z rizikových megapolí přitom lidé žijí poměrně nahuštěni na sebe, jakoby je ani zemětřesení nemohlo postihnout v budovách, které případným otřesům nemají šanci odolat. Často je pak tím, co rozhoduje o životě a smrti, kvalita stavby a množství písku v cementu, či pevnost železné výztuže v betonových konstrukcích. Svou roli hraje míra korupce a kvalita stavebního dohledu.

"Při nedávných otřesech fungovaly budovy jako zbraně hromadného ničení," uvedl Bilham v článku pro časopis Nature.

A přestože seismologové umí určit, které oblasti jsou rizikové, kdy a kde nové silné otřesy udeří, předpovědět přesně nedokážou. Tektonický zlom, který se stal zdrojem ničivých otřesů na Haiti, byl v klidu během uplynulých 240 let.