Když britští velitelé výcviku na základně v afghánské provincii Hílmand na jihu země provedli náhodné drogové testy 25 policejním adeptům, většina z nich byla pozitivních.
Jeden z rekrutů byl rovnou vyhozen, další dostali varování.

Z pětadvaceti testovaných rekrutů tři užívali amfetamin a opiáty, 15 dalších hašiš. Pokud někdo bere hašiš, je pokárán při nástupu před třemi sty rekruty, ale není vyhozen. Kdyby se netoleroval hašiš, zbylo by jich příliš málo.

"Když poprvé zjistíme, že je někdo na hašiši, tak mu řekneme, že to není správné. Podruhé dostane varování. Potřetí se mu pokusíme pomoci při odvykání a při čtvrtém prohřešku už ho vyhodíme," říká afghánský důstojník Mahmúd Rafík Širjár. "Pokud jde o heroin, ty, kdo ho berou, nechceme, ty vyhazujeme rovnou. Je to škodlivé nejen pro ně, ale ta závislost je svým způsobem nakažlivá. To je důvod, proč je nechceme."

Navýšení stavu o 50 procent

Výcvik afghánských policistů je klíčovou částí strategie NAETO. Aliance chce postupně přenést odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu místním silám, aby se západní vojáci, kterých už brzy bude v Afghánistánu 150 000, mohli příští rok začít stahovat.

NATO chce zvýšit počet afghánských vojáků a policistů o 50 procent na celkový počet 282 000 do poloviny roku 2011. Tento termín stanovil americký prezident Barack Obama pro předpokládané zahájení odsunu koaličních sil.

Velitelé ale připouštějí, že jde o sisyfovský úkol. Afghánští rekruti nejen berou drogy, ale jsou často negramotní a mnozí brzy dezertují. Někteří z nich mohou být přestrojení ozbrojenci, kteří se snaží do bezpečnostních sil infiltrovat - v listopadu například zabil afghánský policista pět britských vojáků.