Velitelé z nejvyšší rady Tálibánu se zástupcem OSN Kaiem Eidem jednali osmého ledna. „Požádali o schůzku, aby hovořili o jednání. Požadují ochranu, aby mohli vyjít na veřejnost. Nechtějí zmizet někde v Bagrámu,“ uvedla agentura Reuters. Schůzku potvrdily zdroje také britskému listu The Guardian.

Bylo to první setkání zástupce OSN s vůdci Tálibánu a dává naděje na oživení mírových jednání poté, co ztroskotala loňská kontaktní jednání mezi zástupci povstalců a afghánské vlády v Saúdské Arábii.

Zpráva o dubajské schůzce se vynořila během Mezinárodní konference o Afghánistánu, která ve čtvrtek začala v Londýně. Afghánský prezident Hámid Karzáí na ní žádá peníze na zlákání Tálibánu do vlády výměnou za mír. Na čtvrtečních jednáních bylo stvrzeno, že afghánské bezpečnostní složky převezmou do konce roku kontrolu nad množstvím provincií, přičemž ty, kterými násilí zmítá nejvíce, by měly převzít do pěti lety.

Názorově rozdělený Tálibán

Tálibán vyjednavačům do Londýna oficiálně vzkázal, že „pokusy nepřátel uplatit mudžahedíny, nabídnout jim peníze a zaměstnání, aby se vzdali džihádu, jsou marné“. Prohlášení nicméně pokračovalo smířlivěji, když uvádělo, že povstalci vedou svatou válku jen proto, aby osvobodili Afghánistán.

Podle Guardianu není zcela jasné, jak důležité je postavení zástupců, s nimiž Eide v Dubaji hovořil.

Podle analytiků je Tálibán po devíti letech války názorově rozštěpen. „Domníváme se, že jsou velitelé ve středu hierarchie, které boj zmáhá a uvědomili si, že žádná ze stran nemůže vyhrát,“ citoval deník jednoho západního představitele, který dodal: „Existuje mladší generace velitelů, kteří se domnívají, že bylo kolosální chybou spojovat se s Araby (z al-Kajdy). Hlasování šúry, nejvyšší rady Tálibánu, v Kandaháru v roce 2001 ve prospěch spojenectví s nimi bylo koneckonců těsné. Tito ‘noví tálibové‘ nejsou nijak radikálnější než někteří lidé ve vládě“.