Prezidenta Clintona prý zachránili těsně před tím, než mělo jeho auto najet na most v centru Manily, kde byla nastražená bomba. Clinton Filipíny navštívil u příležitosti fóra o asijsko-tichomořské hospodářské spolupráci v roce 1996. Když byl na cestě za jedním místním představitelem, jeho ochranka dostala varování o bezprostřední hrozbě útoku.

Trasa jeho kolony byla narychlo odkloněna a bomba pod mostem se prý později skutečně našla. Média tehdy informovala o dvou náložích - jedné na manilském letišti a druhé v místě setkání představitelů vlád. Spojovala je spíše s místní levicovou gerillou.

Následné vyšetřování Američanů podle nové knihy odhalilo, že strůjcem útoku byl terorista žijící v Afghánistánu Usáma bin Ládin.

The Daily Telegraph poznamenal, že islamisté přiznali, že se v 90. letech pokoušeli Clintona zabít. Gormley o podrobnostech v knize The Death of American Virtue: Clinton vs. Starr informoval na základě výpovědi bývalého ředitele tajných služeb Louise Merlettiho.

Nedůsledný Clinton vůči bin Ládinovi

Američtí komentátoři se pozastavují nad příčinami zamlčení zmařeného pokusu, když zpráva o něm mohla ospravedlnit raketové útoky USA proti základnám al-Káidy. Také by to značně oslabilo názor, že administrativa prezidenta George Bushe mladšího nemohla předvídat letecké útoky na Spojené státy v září 2001, které bin Ládin inicioval a pomáhal financovat.

Ramzí Júsef, který s bombou v autě v roce 1993 podnikl první útok na dvojčata budov Světového obchodního centra v New Yorku, přiznal, že po útěku do Manily plánoval Clintona zabít. To samé potvrdil i Chálid Šajch Muhammad, údajný plánovač druhého útoku z 11. září 2001, který také na Filipínách v polovině 90. let žil.

Clinton byl po 11. září kritizován, že promarnil několik příležitostí k dopadení bin Ládina a jeho kompliců, když ještě Usáma žil v Súdánu. Bin Ládinova síť byla už předtím obviňována kvůli bombovým útokům proti americkým ambasádám v Africe a americkému torpédoborci USS Cole.