Hlavní obsah

Američané věděli o hrozbě smrtícího útoku na civilisty u cisterny v Kundúzu

Právo, vpl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Američané si byli velmi dobře vědomi, že nálet jejich letadel nařízený 4. září v afghánském Kundúzu německým plukovníkem Georgem Kleinem nemíří jen na cisterny zadržené Tálibánem, ale i na lidi. Vyplývá to z přísně tajného protokolu se záznamem o komunikaci mezi letadly a pozemním naváděním, jehož výňatky zveřejnil týdeník Focus.

Foto: Reuters

Muže popáleného při drtivém německém útoku na cisterny přepravují do nemocnice v Kundúzu.

Článek

„What do you want to hit?“ (Co chcete zasáhnout?), ptali se  piloti  obou amerických bojových letadel F-15 pozemního řídícího důstojníka, německého nadrotmistra W.

Velitelské stanoviště Combined Air Operations v Dohá v Kataru mělo podle Focusu dokonce 90 minut před náletem k dispozici informace, že obě cisterny „jsou pod kontrolou povstalců“. Konečné rozhodnutí připadlo pilotům – teprve po opětovném dotazu na operační centrálu a potvrzení rozkazu svrhli bomby GBU-38 naváděné přes GPS.

"Levárna" od USA 

„Američané akci posvětili. Kdyby měli pochybnosti, nikdy by k ní nedošlo. Tomu, co později naši přátelé ve zbrani předvedli, se říká levárna,“ řekl listu Frankfurter Rundschau nejmenovaný důstojník bundeswehru k reakci  na fakt, že nálet, při němž přišlo o život zřejmě 97 civilistů, ostře kritizoval jak velitel jednotek ISAF generál Stanley McChrystal, tak ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

V Německu se pozornost upírá na otázku,  co a kdy věděla o krveprolití kancléřka Angela Merkelová. Měla by vypovídat před vyšetřovacím výborem Spolkového sněmu zřejmě už v lednu, jak žádá opozice.

Němci popírají vyslání dalších vojáků

Spolková vláda ve čtvrtek popřela informace médií, že se na naléhání amerického prezidenta Baracka Obamy a partnerů z NATO rozhodla rozšířit kontingent bundeswehru čítající 4500 mužů a žen o dalších dva tisíce vojáků.

„Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Žádné rozhodnutí o dalším nasazení bundeswehru v Afghánistánu nepadlo,“ řekl mluvčí vlády Ulrich Wilhelm s tím, že Berlín se nerozhodne dříve než po mezinárodní konferenci o Afghánistánu 28. ledna 2010 v Londýně.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění pro list Handelsblatt si 70,2 procenta dotazovaných přeje stažení německých jednotek.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám