„Když jsem požádal o krátkodobou půjčku, Britské muzeum odepsalo, že potřebují vědět, jaká je bezpečnost muzea, kde bude deska vystavena,“ řekl archeolog rozhlasové stanici BBC. Takový tón se mu prý nelíbil. „Dokonce někteří lidé z novin začali říkat: ‘Jestli Britské muzeum Rosettskou desku vydá, Egypťané ji už nemusejí vrátit‘,“ doplnil.

„Proto jsme se rozhodli... požádat, aby se Rosettská deska vrátila nadobro, protože je součástí obrazu egyptské identity,“ pokračoval Havás s tím, že Egypťané nejsou piráti z Karibiku a smlouvy dodržují.

Desku pocházející z druhého století před naším letopočtem objevil v roce 1799 voják Napoleonovy výpravy. O dva roky později ji Francouzi po prohrané námořní bitvě museli odevzdat Britům, kterým dnes podle mezinárodního práva patří.

Na žulové stéle je vytesán identický nápis v hieroglyfickém, démotickém a řeckém písmu. Srovnání s řeckým překladem vedlo k rozluštění hieroglyfů Jeanem-Françoisem Champollionem v roce 1822. Champollion ovšem studoval kopii desky.