Tým vědců pod vedením geologa Lonnie Thompsona porovnával dostupné údaje o sněhové pokrývce Kilimandžára od roku 1912 do současnosti. Vědci zkoumali ztenčující se sněhovou pokrývku na základě dobových fotografií, map ledovců nebo satelitních snímků z let 1976 a 1989. Podle jejich závěrů ztratily oba ledovce na vrcholu hory od roku 1912 do roku 2007 okolo 85 procent svého objemu.

"Je více než pravděpodobné, že pokud se současné podmínky nezmění, sněhová pokrývka zmizí do deseti nebo dvaceti let," uvádí studie. Dřívější výzkumy přitom dokazují, že sníh pokrývá Kilimandžáro tisíce let. "Klimatické podmínky,které způsobují úbytek sněhu na Kilimandžáru jsou v perspektivě 11.700 let něčím neobvyklým," píše se ve studii, podle které je hlavní příčinou oteplování atmosféry spojené s menší oblačností a větším suchem.

Kilimandžáro je s 5896 metry nejvyšší horou Afriky, která každoročně přiláká davy turistů. Ti mohou během několika dní zažít tropické počasí i vysokohorský výstup. Podle Thompsona by ztráta ledové pokrývky poznamenala především turistický ruch, který každoročně přináší zisky okolo 50 milionů dolarů (890 miliónů korun).