Hlavní obsah

Čína se prý pokouší zkopírovat ruské letadlové lodě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moskva

Čína se zřejmě chystá začít se stavbou vlastních letadlových lodí, přičemž půjde o "klony" ruského plavidla Admirál Kuzněcov. Napsal to ve čtvrtej ruský list Izvestija s odvoláním na ruské analytiky.

Článek

Admirál Kuzněcov, který se začal stavět ještě za sovětské éry na Ukrajině v loděnicích v Nikolajevu, je nyní jedinou letadlovou lodí v ruské flotile. Jeho sesterská loď Varjag nebyla kvůli nedostatku peněz nikdy dostavěna a Ukrajina ji prodala do Číny, kde se měla přestavět na plovoucí kasino.

Ke spekulacím, že Varjag by ještě mohl posloužit jako předloha pro stavbu čínských plavidel, vedly ruské experty fotografie betonové vzletové a přistávací dráhy, vybudované v čínském vnitrozemí jako přesná kopie paluby ruské lodi. Maketu čínští odborníci nejspíše potřebují, aby se vypořádali se složitostmi konstrukce, než se pustí do stavby skutečné lodi.

"Číňany čekají veliké problémy," míní expert Ruslan Puchov. Sami Číňané, jakkoli zdatní při kopírování cizí techniky, se prý s takovým úkolem bez ruské pomoci nevypořádají.

Izvestija však připomínají, že Čína již získala sovětské "letadlové křižníky" Minsk a Kyjev, které byly vyřazeny a určeny k sešrotování. Než zakotvily u čínských břehů jako plovoucí kasina, čínští odborníci je důkladně prostudovali. Totéž se prý stalo s Varjagem.

Číňané získali i prototyp stíhačky Suchoj

Rusko odmítlo Číně prodat námořní stíhačky Suchoj poté, co spustila výrobu pirátských kopií pozemní verze Su-27. Ale Číňané si podle listu už poradili - od Kyjeva odkoupili prototyp, z něhož byly palubní verze vyvinuty.

Peking dlouho býval hlavním zákazníkem ruských zbrojovek, ale nyní se stává jejich hlavním konkurentem. Vývoz ruských zbraní do Číny klesl a mezitím světový trh zaplavují lacinější čínské kopie ruských zbraní.

Ruští experti se obávají, že zmrazení ruského kontraktu na dodávku protivzdušného systému S-300 do Íránu kvůli politickým ohledům na USA a Izrael povede jen k tomu, že Rusko z íránského trhu vystrnadí Čína.

Kontrakt na rakety Íránu Rusové zmrazili

To Íránu Rusové chtěli prodat protiletadlový raketový systém S-300. Ve středu ale agentura AFP s odkazem na nejmenované vládní zdroje napsala, že kontrakt byl z politických důvodů zmrazen. Západní země dlouho naléhaly na Rusko, aby od dodávek těchto zbraní Teheránu odstoupilo.

"Ačkoli byl kontrakt podepsán už před několika lety, Rusko jeho vstup v platnost stále nepotvrdilo, a Írán tudíž nezaplatil," uvedl zdroj. Dodávka zbrojního systému S-300 byla podle jeho tvrzení zmrazena na neurčito kvůli okolnostem, které vyvstaly hned po podpisu kontraktu. Rozhodnout se prý musí na politické úrovni, protože kontrakt údajně už dávno překročil komerční rámec.

Íránská státní agentura IRNA na sklonku loňského roku tvrdila, že Rusko dodávku protiraketového systému S-300 již zahájilo. S ním by prý Írán mohl odrazit jakýkoli izraelský nebo americký útok na svá jaderná zařízení. Moskva ale vyzbrojování Íránu tímto vyspělým zařízením popřela. Podle AFP Rusko nikdy oficiálně nepřiznalo, že by s Teheránem vůbec takový kontrakt uzavřelo. Vždy jen zdůrazňovalo své právo prodávat takzvané obranné zbraně komukoli.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám