„Jsme ztraceni. Takový mám pocit. Potřebuji jasný cíl, mám-li tady být zraněn nebo zemřít,“ citoval list 20letého Raquima Mercera, kterému minulý týden zastřelil kamaráda afghánský policista, jenž obrátil zbraň proti americkým vojákům.

Smysl mise ztrácí i 37letý seržant Christopher Hughes. „Kdybych přesně věděl, jaká je, asi bych v ni věřil,“ řekl. V Afghánistánu už ztratil šest svých známých.

„Mnoho z těch, kteří k nám chodí, má pocit marnosti a vzteku. Jsou opravdu v depresích a zoufalí, chtějí se vrátit k rodinám,“ potvrdil kaplan kapitán Jeff Masengale. Jiný – Sam Rico – soudí, že vojáci mají pocit, že riskují životy pro pokrok, který lze jen stěží rozeznat.

Mezitím Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek jednomyslně prodloužila mandát NATO v Afghánistánu o rok a vyzvala k vyslání více vojáků, výzbroje a dalších zdrojů pro misi.

Velení se obává reprízy chyb z Iráku

Eskalace je teď ve Washingtonu horkým bramborem. Vyšlo najevo, že velitel Stanley McChrystal už prezidenta Baracka Obamu požádal o dalších 40 tisíc mužů, což prý považuje za minimum k získání převahy nad Tálibánem.

Původně prý chtěl dokonce 50 tisíc vojáků. Obama ale konzultuje a už čelí tlaku velení i opozice. Ostře se podle svědků v Kongresu ohradil proti výzvě senátora Johna McCaina, aby si pospíšil. „Bojím se polovičatých opatření,“ svěřil se pak McCain médiím.

Podle některých zdrojů prezident tíhne k zachování dosavadního počtu 68 tisíc vojáků, rychlejšímu výcviku afghánských sil a k častějším úderům proti baštám Tálibánu a al-Kajdá v Pákistánu.

To by nebyla kapitulace, nicméně opakování strategické chyby z Iráku, která jej před třemi lety přivedla na pokraj katastrofy, napsal list The Washington Post. Teprve posily pacifikovaly ohniska sektářského násilí a jen rozhodná síla zlomí i Tálibán, míní generalita.

Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs přiznal, že ve hře jsou i náklady. „Každých tisíc vojáků přijde ročně na miliardu dolarů (17,5 mld. Kč),“ řekl.