Článek
Demokratická strana zvítězila s výraznou převahou v srpnových předčasných volbách a její šéf Hatojama převezme premiérský úřad v polovině září.
K ambicióznímu plánu na snížení škodlivých zplodin uvedl, že bude záležet na postoji dalších zemí na summitu, který se má uskutečnit v prosinci v Kodani. Ten se pokusí zformulovat závazky, které nahradí Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012.
Hatojamův návrh jde dál než plány mnoha průmyslových zemí a představuje výraznou změnu oproti plánu Hatojamova předchůdce Tara Asa, jenž plánoval snížení objemu emisí o osm procent.
Snížení zplodin o 25 až 40 procent doporučuje do roku 2020 šéf organizace OSN pro klimatické změny Yvo de Boer.
Kjótský protokol
:: Kjótský protokol je dokument o 28 článcích, na němž se zástupci 159 zemí OSN dohodli na summitu o změnách klimatu v japonském městě Kjóto v roce 1997. Začátkem února 2005 jej podepsalo 84 států, ratifikovalo 65, přistoupilo k němu nebo ho schválilo 141 států. Tyto státy dohromady produkují 61 procent emisí.
:: Země se zavázaly k tomu, že v letech 2008 až 2012 sníží emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. U některých zemí (např. Nový Zéland, Rusko, Ukrajina) stačilo, když zachovají současnou produkci skleníkových plynů.
Mezi skleníkové plyny patří metan, oxid dusný, hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový.
Japonská ekonomika je druhá největší na světě a země je na planetě pátým největším producentem skleníkových plynů, které významně přispívají k oteplování klimatu. Japonské emise loni cíle stanovené Kjótským protokolem překročily o 16 procent.