Planetky se srazily před několika tisíci lety, ve vesmírném věku tedy "před chvílí", a to v blízkosti mladé hvězdy nazvané HD 172555, která je asi sto světelných let od Země. Vědci jsou objevem nadšeni, protože podobně se planetky srážely při vzniku Sluneční soustavy.

Infračervená čidla na Spitzerově teleskopu zachytila stopy odpařené horniny společně s kusy zamrzlé lávy - tzv. tektity (přírodní sklo). "Ta srážka musela být opravdu velká a při vysoké rychlosti, když se horniny takto vypařily či roztavily," uvedl Carey M. Lisse z laboratoře aplikované fyziky na Johns Hopkins University, který analýzu zachycené srážky zveřejnil v srpnovém čísle Astrophysical Journal.

"Šlo o velmi vzácnou událost, která má velký vliv při formování Zemi podobných planet a jejich měsíců. Měli jsme štěstí, že jsme ji mohli zachytit," poznamenal vědec.

Umělecké ztvárnění srážky.

Umělecké ztvárnění srážky. FOTO: NASA/JPL-Caltech

Menší z planetek byla velká asi jako Měsíc, druhá jako planeta Merkur, který je je o necelou polovinu větší než Měsíc.

Země se kdysi srazila s planetou velkou jako Mars

Obě tělesa se před srážkou k sobě přibližovala vysokou rychlostí kolem 10 kilometrů za sekundu. Podobná srážka vedla podle Lisse před čtyřmi miliardami let k vytvoření vazby mezi Zemí a Měsícem. Do Země tehdy narazilo těleso o velikosti Marsu.

"Ta srážka musela být také ohromná, dost nato, aby se vypařil zemský povrch," uvedl spoluautor článku Geoff Bryden Jet Propulsion Laboratory. "Trosky zřejmě vytvořily prstenec kolem Země a až později z nich vznikl Měsíc. Pozorovaná srážka je podobná. Nevíme, jestli se zformuje měsíc, ale víme, že povrch většího tělesa byl rudý, roztavený a narušený."

Vesmírné kolize jsou běžné

Kolize v planetárních systémech neustávají ani po zformování, což dokazuje i nedávný dopad asteroidu, či komety na povrch Jupiteru, který po sobě zanechal citelný šrám i na největší planetě Sluneční soustavy. [celá zpráva]