„Žádnou odpověď jsme nedostali. Rozhodně jsme (Íránu) podali ruku a dali jasně na srozuměnou, co bychom byli ochotni udělat, a to i teď navzdory našem naprostému odsouzení toho, co provedli po (prezidentských) volbách. Nemyslím si ale, že jsou nyní schopní učinit takové rozhodnutí,“ řekla Clintonová den poté, co Teherán varovala, že mu na změnu kursu už nezbývá moc času. [celá zpráva]

Spojené státy se obávají, že Írán usiluje o sestavení jaderné bomby a žádájí zastavení jeho nukleárního programu. Teherán to popírá s tím, že jeho aktivity mají mírové účely.

Prezident USA Barack Obama nabídl Íránu ekonomickou pomoc a spolupráci výměnou za ukončení programu. Teherán nabídku odmítl jako nedostatečnou. Obama před několika měsíci při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem uvedl, že Íránu dává čas do konce roku.

Íránská opozice obvinila prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda z falšování výsledků voleb z 12. června. Pouliční protesty po hlasování si vyžádaly nejméně 18 mrtvých a přes tisíc zatčených, mezi nimi údajně i švagr neúspěšného kandidáta Míra Hosejna Músávího. Zahraničním médiím tam byla zakázána činnost.