Hlavní obsah

Armstrongovu větu o "skoku pro lidstvo" jsem vymyslel já, tvrdí britský vědec

Londýn

Třiasedmdesátiletý britský vědec Gary Peach v úterý přišel s tím, že jeden z nejslavnějších historických výroků "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo," který pronesl v roce 1969 při přistání na Měsíci astronaut Neil Armstrong a slyšely jej stovky miliónů lidí, pochází z jeho hlavy. Armstrong nicméně vždy říkal, že ho věta napadla na místě.

Foto: Profimedia.cz

Neil Armstrong a Edwin Aldrin na Měsíci

Článek

Na konci 60. let pracoval Peach při misi Apollo jako specialista na mikrovlnné záření. Den před startem rakety Saturn V s kosmickou lodí Columbia se jej jeho americký kolega zeptal, co by asi tak měl první muž na Měsíci po svém přistání říci.

"Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ odpověděl mu prý pohotově Peach. Američan pak tuto frázi předal do střediska NASA. Peachova slova poté 20. července 1969 slyšelo zhruba 450 miliónů lidí na celém světě.

Bál jsem se, že řeknou něco typicky americky banálního

Vědec uvedl, že slavnou větu nevyřkl bez přípravy, naopak o ní dlouho přemýšlel. Obával se totiž, že američtí astronauti řeknou něco ukázkově banálního.

Onen den před 40 lety, tedy 15. července, kdy prováděl poslední kontrolu, popsal Peach pro deník Mail Online takto: "Přišel za mnou (americký kolega) a zeptal se mě, jestli jsem přišel na nějaké problémy. Odpověděl jsem, že ne. Pak jsem mu řekl, že se obávám, co (astroanuti) řeknou, až přistanou. Domníval jsem se, že jako Američani prohodí něco jako 'A hrome, koukněte se na ten blbej prach‘. Nepovažoval jsem za vhodné, aby se v knihách citovalo zrovna něco takového,“ vzpomíná vědec. Poté jeho kolega vyběhl z místnosti s tím, že to pošle dál.

"Celé to vyplynulo z myšlenky, aby budoucí generace věděly, že jsme si byli vědomi toho, co děláme, a ne, že se to stalo náhodou. Přistání jsme sledovali v práci, slyšel jsem, co (Armstrong) řekl, a nemohu říci, že mi to neudělalo radost. V té době jsem však prostě pokračoval v práci,“ dodal Peach, který se v roce 1970 vrátil do Británie, kde se věnoval vývoji počítačové tomografie.

Jen mi to tak vytanulo na mysli, říká Armstrong

Když se už dříve novináři ptali Armstronga, proč si vybral právě tato slova, jeho odpovědi byly nejednoznačné. "Přemýšlel jsem o tom těsně po přistání, ale protože jsme měli hodně práce, moc jsem se na to nesoustředil, nějak mi to jen vytanulo v podvědomí,“ odvětil v roce 2001. "Nemyslel jsem, že je to důležitější než jiné věci. Napadlo mě to až na místě a dodnes za to cítím vinu,“ dodal Armstrong.

Podle Chrise Rileye, který napsal o misi knihu Apollo 11, existují důkazy, že slavná slova vyřkl Armstrong spontánně a nikoli na objednávku NASA či Bílého domu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám