Článek
Skupina, která se kdysi snažila také o svrhnutí libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, oznámila spojení s al-Kajdou předloni. Organizace se ocitla na seznamu zakázaných po útocích teroristů na USA v září 2001. Je vůbec první, která se s al-Kajdou rozešla.
Nesouhlasí s násilím na civilistech
Vůdcové LIFG v prohlášení citovaném britským deník The Daily Telegraph kritizovali nevybíravé bombové útoky na civilisty a poukázali, že násilí nedosáhlo cíle skupiny odstranit útlak. Podle příspěvků na několika internetových stránkách islamistů s rozhodnutím šéfů ale nesouhlasí množství řadových členů organizace.
Podle listu je al-Kajda v posledních měsících pod zvýšeným tlakem poté, co Američané útočí i na její pozice v pákistánských kmenových oblastech. Navíc se prý v muslimském světě množí nesouhlasné názory s bin Ládinem. Deník uvedl příkladem odsouzení Usámy někdejším extremistou Sajídem Imámem aš-Šarífem.
Odborníci, které The Daily Telegraph oslovil, uvedli, že rozkol zřejmě neovlivní útočné kapacity al-Kajdy, nicméně bude znamenat morální a psychologickou ránu.
Bin Ládin přišel o "hrdinu z Bagrámu"
Vůdcové LIFG byli nuceni Libyi opustit v devadesátých letech. Odešli do Afghánistánu, odkud ale museli prchat po svržení režimu Tálibánu Američany v roce 2001. Abú Jahjá al-Libí proslul útěkem z americké základny Bagrám v roce 2005. Často se též objevoval na propagandistických videích al-Kajdy. To poslední bylo zveřejněno před dvěma týdny a al-Libí na něm vyzýval ke svržení somálské vlády podporované OSN.
Dalším veteránem LIFG byl Abú Laís al-Libí. Ten zorganizoval předloňský sebevražedný útok na základnu Bagrám, při němž zemřelo 23 lidí. Útok se uskutečnil v době, kdy na základně pobýval tehdejší viceprezident USA Dick Cheney. Al-Libího loni v Pákistánu zabil nálet amerického bezpilotního letounu.