Dosud se hovořilo hlavně o zmenšování rozlohy, kterou zabírá arktický led. Přestože byly v minulých letech zaznamenány i případy opětovného rozšiřování celkové plochy arktického ledu, vědci nyní zjistili, že tloušťka, a tím i celkový objem ledu, neustále klesají

V letech 2004 až 2008 ubylo v Arktidě 1,54 miliónu čtverečních kilometrů ledové pokrývky. To téměř odpovídá rozloze Aljašky. 

"Naše data pomohou vědcům lépe porozumět tomu, jak rychle se objem arktického ledu zmenšuje a za jak dlouho bychom mohli vidět Arktidu v létě skoro bez ledu," komentoval výzkum vědec Ron Kwok z NASA.

Výsledky měření družice ICESat, která zjišťuje strukturu a tloušťku ledu nad Severním ledovým oceánem v zimě 2004 a 2008.

Výsledky měření družice ICESat, která zjišťuje strukturu a tloušťku ledu nad Severním ledovým oceánem v zimě 2004 a 2008.

FOTO: NASA

Odtávají už i staré odolné vrstvy

Na základě družicových dat vědci poprvé zjistili alarmující skutečnost, že taje starý a hustší led, který je nahrazován novými a chatrnějšími sezónními vrstvami. Ty ale nevydrží déle než jedno léto. Oblasti, které zůstávají pokryté starým ledem, se smrskly o 42 procent.

Nový led, který vzniká v zimě, v létě opět odtává, čímž zvyšuje v oblasti množství mořské vody. Ta ovšem narozdíl od ledu neodráží sluneční paprsky. Jejich pohlcováním naopak dochází k dalšímu oteplování oceánu, což řetězově přispívá k tání dalšího ledu.

Množství ledu na pólech je důležité pro vývoj klimatu na celé planetě. Rozdíl mezi studeným vzduchem na pólech a horkým vzduchem kolem poledníku totiž ovlivňuje proudění vzduchu a mořské proudy. Rozsáhlé tání ledové pokrývky by také mohlo zvýšit hladiny moří a ohrozit níže položené oblasti po celém světě.

Přečtěte si také: Jak spí mravenčí královny a jak dělnice

Unikátní pohled do světa mraveniště, kde spánek netrvá déle než pár minut. Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café).