„Je mi velkou ctí, že mohu být v nadčasovém městě Káhiře. Přes tisíc let je tato univerzita majákem a předvojem islámského učení a já sem rád, že vás mohu pozdravit i jménem amerických muslimů. As-salámu alajkum,“ zahájil Obama svou řeč a pokračoval: „Setkáváme se v době velkého napětí mezi USA a muslimskými zeměmi. Náš vztah obsahuje staletí spolupráce, ale i válek.“

Americký prezident Barack Obama zdraví posluchače na káhirské univerzitě.

:. Americký prezident Barack Obama zdraví posluchače na Káhirské univerzitě. FOTO: Reuters

 

Uznávám, že změna nemůže přijít přes noc. Žádný projev nemůže vykořenit veškerou nedůvěru.

V té souvislosti zmínil kolonialismus i opomíjení muslimů během studené války. „Také modernita a globalizace přinesly změny, které mnoho muslimů vnímá jako nebezpečí,“ dodal.

Prezident USA Barack Obama vtipkuje se svou ministryní zahraničí

:. Prezident USA Barack Obama vtipkuje se svou ministryní zahraničí během prohlídky mešity sultána Hasana v Káhiře. FOTO: ČTK/AP

Toho podle prezidenta využili extremisté. „Jejich útoky 11. září vedly k tomu, že někteří v mé zemi vnímají islám jako nebezpečí.“ Podle Obamy je to stereotypní vidění, které existuje na obou stranách a je třeba se ho zbavit.

Amerika není ve válce s islámem

„Přišel jsem, abych se snažil o nový začátek mezi USA a islámským světem,“ řekl Obama s tím, že k tomu je ale zapotřebí partnerství.

 

Lidstvo je vděčné islámu. Nese pochodeň učení po dlouhá staletí. Inovace v muslimské obci vedla k rozvoji algebry, magnetického kompasu, medicíny, architektury nebo elegantní kaligrafie.

 

„To ale neznamená, že musíme ignorovat zdroje napětí. První, čemu se musíme postavit, je násilný extremismus. Amerika není ve válce s islámem. Vždycky se ale budeme nelítostně stavět násilným extremistům, kteří ohrožují naši bezpečnost. Zabíjení nevinných mužů, žen a dětí je nepřípustné.“ V té souvislosti zmínil, že to nebyla vůle USA vniknout do Afghánistánu, první popud přišel ze strany teroristů z Al-Kajdy.

 

Musíme bojovat proti negativním stereotypům, ať už existují kdekoliv. Naší základní hodnotou je, že se lidé rodí rovni. Utváří nás myšlenka Z mnohosti jeden. Dokládá to fakt, že Barack Hussein Obama mohl být zvolen prezidentem.

 

„Nenechte se splést, my nechceme zůstat v Afghánistánu. Pro Ameriku je agonií přicházet o své mladé muže, navíc je to nákladné. Afghánistán bychom opustili, kdybychom si byli jisti, že tam nejsou lidé, kteří jsou ochotni zabíjet naše nevinné civilisty. Oni navíc zabíjeli v mnoha zemích a vůbec nejvíc zabili muslimů. Ale Korán učí, že kdokoliv, kdo zabije nevinného, je to jakoby zabil celé lidstvo a kdo zachrání člověka, jakoby zachránil celé lidstvo,“ poznamenal Obama.

 

Vycházím ze své zkušenosti. Jsem křesťan, ale rodina mého otce byli muslimové.

 

Od Afghánistánu se prezident obrátil k problému Iráku a Izraelců a Palestinců. Prohlásil, že v Iráku musí nastoupit diplomacie. „Nesnažíme se o žádné získání iráckých zdrojů. Svrchovanost Iráku je prioritou a proto jsem nařídil stažení všech našich jednotek do roku 2012,“ uvedl.

Hamás i Izrael se musejí chovat odpovědně

O Izraeli řekl, že na něj má Amerika historicky silné vazby, ale v konfliktu s Palestinci mají obě strany relevantní argumenty.

„Když však vidíme konflikt jen z jedné strany, jsme zaslepeni,“ podotkl Obama a dodal, že jediným řešení jsou dva státy, „kde Palestinci a Izraelci budou žít v míru a bezpečí“. Je to podle něj nejen v jejich zájmu, ale v zájmu celého světa. 

Několik aktivistů demonstrovalo před Káhirskou univerzitou za mír v Gaze.

:. Několik aktivistů demonstrovalo před Káhirskou univerzitou za mír v Gaze.  FOTO: Reuters

V té souvislosti řekl, že musí ustat výstavba izraelských osad na okupovaných územích, ale palestinské vedení včetně hnutí Hamás se musí chovat odpovědně.

Írán má právo mírově využívat jadernou energii

Dalším zdrojem napětí je Írán. „Dlouho a často se vůči USA vymezoval v opozici a máme za sebou dlouhou historii napětí. O jeho angažovanosti v únosech amerických civilistů a dalších akcích víme,“ řekl na jeho adresu Obama.

 

Chápu, že některé země mají arzenály a jiné ne. Chci se zasadit, aby žádná země neměla jaderné zbraně.

 

„Chceme ale obrátit list a navrhujeme spolupráci. Nicméně, všem zúčastněným je jasné, že pokud jde o jaderné zbraně, dostali jsme ke zlomovému momentu. Nechceme, aby Blízkých východ byl zavlečen do jaderných závodů,“ naznačil obavu, že Teherán chce vyrobit jadernou bombu, čemuž by se mělo zabránit. Země včetně Íránu by ale podle něj měly mít právo mírově využívat jaderné technologie. 

Vyzval k rozvoji demokracie a vzdělanosti

Podle Obamy je třeba rozvíjet demokracii a náboženskou svobodu, přičemž musí dojít i na překonání rozporů v muslimské obci.


Vzdělávání a inovace budou měnou 21. století. Sám to zdůrazňuji ve Spojených státech.

„Víme, k čemu vedl rozkol mezi šíity a sunnity v Iráku,“ řekl Obama a zdůraznil, že je třeba vsadit na vzdělávání a inovace. Je si prý vědom, že globalizace má stinné stránky, ale vzpírat se pokroku je kontraproduktivní. Modernita ovšem podle něj nesmí znamenat ztrátu politiky a tradic. Za příklad toho, že to je možné, uvedl i Japonsko.

Obama hovoří na půdě káhirské univerzity.

:. Obama hovoří na půdě káhirské univerzity. FOTO: ČTK/AP

Na závěr Obama řekl, že provždy a bez ohledu na to, zda jde o muslimy, křesťany nebo židy, platí: Nečiňme jiným, co nechceme, aby oni činili nám.

„Jestliže budeme svázani minulostí, nepohneme se dopředu. Musíme se vytrvale snažit nalézt společný prostor a zajistit budoucnost našim dětem. Je jednodušší začít války, než je ukončit. Je jednodušší vinit ostatní, než se zahledět do vlastního nitra. Měli bychom si vybrat správnou cestu, ne tu jednoduchou,“ doplnil.