Hlavní obsah

Svět drtí nezaměstnanost, o práci může přijít 50 miliónů lidí

Právo, Jiří Vavroň

Ve světě se ozývá stále více hlasů varujících před novým celosvětovým ekonomickým problémem – růstem nezaměstnanosti, který by mohl mít za následek prudký nárůst počtu chudých lidí a sociální bouře.

Foto: Stringer Shanghai, Reuters

Článek

"Začalo to jako velká finanční krize, vyústilo to ve velkou ekonomickou krizi a teď se z toho stává velká krize nezaměstnanosti. Jestliže nepřijmeme odpovídající opatření, hrozí také velká lidská a sociální krize se závažnými politickými důsledky. Je to ideální prostředí pro vzestup nabídky populistických a protekcionistických rozhodnutí,“ prohlásil prezident Světové banky (SB) Robert Zoellick.

Počet lidí bez práce celosvětově roste. Odhady Evropské komise hovoří o osmi miliónech pracovních míst, které zaniknou. V důsledku nynější krize může podle některých odhadů ve světě ztratit práci okolo 50 miliónů lidí.

A co je podstatné - největší nárůst nezaměstnanosti se očekává v době, kdy by krize už měla odeznívat. Nárůst počtu nezaměstnaných tedy není jen v důsledku ztráty odbytu firem a poklesu kupní síly. Firmy totiž pod tlakem krize modernizují a racionalizují výrobu. Milióny lidí zejména bez kvalifikace se stávají zbytečnými.

Růst nezaměstnanosti jsme zaznamenali i v České republice. Úřady práce v dubnu evidovaly 456 726 nezaměstnaných, což je skoro o osm tisíc víc než v předchozím měsíci.

Ohroženější jsou ženy

Ztráta zaměstnání představuje hned vedle dlouhodobé nemoci nejrychlejší cestu do chudoby, shodují se sociologové.

V západoevropských zemích se počet chudých pohybuje kolem 14 procent, v České republice je to pouze 5 procent lidí. Za chudého se v Česku považuje ten, jehož roční příjem se rovná polovině ročního příjmu statisticky průměrného občana. Přepočteno na hlavu se tato definice chudoby vztahuje v Česku na zhruba půl miliónu lidí.

To se ale může rychle měnit. Problém zesiluje tím, že lidé nemají takové finanční rezervy, které by jim umožnily buď přežít období bez práce, nebo si zaplatit rekvalifikaci. Zaplatit jednorázový výdaj sedm tisíc korun představuje podle Českého statistického úřadu problém pro více než 40 procent českých domácností.

Mezi nejčastěji propouštěné pracovníky patří ženy. Podle průzkumu Sociologického ústavu je však česká rodina tradičně dvoupříjmová. To znamená, že v rodině pracují jak muž, tak žena. Společný příjem pak zajišťuje rodinám slušnou životní úroveň. Ale už ztráta jednoho platu, ze kterého se hradí například nájem či provoz domácnosti, může znamenat velké finanční těžkosti. Už dnes třetina domácností zvládá svůj běžný provoz s určitými obtížemi.

Důraz na pořízení vlastního bydlení proti nájemnímu sice pomohl bankám a hypotečním ústavům ke slušným ziskům v době ekonomické prosperity, v době krize ale přikoval statisíce lidí k jejich bytům a domům, což může podlomit jejich schopnost stěhovat se či dojíždět za prací.

Ztráta práce znamená následný sociální příjem, který se v průměru pohybuje kolem šesti tisíc korun. To při rostoucích cenách nájmů a položek spojených s bydlením může vytvářet pro řadu rodin skutečně rychlou cestu do chudoby.

Udržet lidi v práci

Růst počtu lidí bez práce zvyšuje zátěž sociálního a zdravotního systému státu. Snaha podpořit zaměstnanost vyžaduje další investice - nejen na sociální dávky, ale například na dotování dopravy mezi městy, aby lidé mohli dojíždět tam, kde práce je. Na růst sociálních výdajů však rozpočty zemí rozvrácených krizí nejsou připraveny, schodky rozpočtu nemohou představovat jakoukoliv částku.

Například jen v Česku se musí ročně dát kolem 50 miliard korun na splácení dluhů, které si stát během let vypůjčil na svůj provoz.

Prvořadým úkolem vlád v celé Evropské unii je proto podle Evropské komise udržet lidi v zaměstnání a nezvyšovat prudce počet lidí bez práce. Druhým úkolem je podpora rozvoje služeb, které budou schopny absorbovat především starší a méně kvalifikované lidi bez práce.

Reklama

Výběr článků

Načítám