Hlavní obsah

Oceán stoupne o tři metry, pokud roztaje západní Antarktida, upřesnili vědci

Novinky, Pavel Stöckl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O kolik stoupne globálně hladina oceánu, pokud zítra roztaje ledový příkrov v západní Antarktidě? Často se v literatuře uvádělo, že o pět až sedm metrů. Nová měření a jejich vyhodnocení ukázala, že tyto odhady byly přehnané. Skupina vědců v časopise Science publikovala studii, podle které by hladina stoupla „jen“ o 3,3 metru, což by ovšem stejně ohrozilo přes tři miliardy lidí v 300km pásu v pobřežních oblastech.

Článek

Zmenšování ledovcového příkrovu v posledních deseti letech v Západní Antarktidě údajně akcelerovalo a glaciologové se snaží nyní upřesnit možné hrozby, které by tání v Antarktidě mohlo v budoucnosti způsobit, pokud se zjištěný trend udrží. Původní katastrofický odhad, že hladina stoupne až o sedm metrů, se objevil již před čtyřiceti lety, nicméně jeho údaje nebyly prověřeny.

V určitém období stoupla hladina oceánu o 20 metrů během 500 let.
Jonathan Bamber, glaciolog

V současnosti existují přesnější metody získávání údajů o síle ledu a o změnách v této mase se změnou teplot. Satelit NASA ICESAT proměřuje laserovým výškoměrem změny na povrchu ledem pokryté Antarktidy a dvojice družic GRACE sleduje změny gravitačního pole s tím, jak masy ledu rostou nebo tají. Vědci mají zároveň informaci o přesouvání ledovcových mas.

Přesto všechno vědci nedokáží určit, zda a kdy by se mohly masy ledu začít rozpadat a zrychleně tát. Mají však k dispozici modely, jak podobné procesy probíhaly v uplynulých pěti dobách ledových.

Hladina oceánu byla vyšší až o 20 metrů 

Podobné procesy spojené s táním ledu a stoupáním hladiny oceánu většinou trvaly tisíce let a ještě déle pak trvá zpětné formování ledu.

„V určitém období stoupla hladina oceánu o 20 metrů během 500 let,“ upozornil v deníku The Christian Science Monitor spoluautor studie, glaciolog Jonathan Bamber s tím, že něco takového mohlo vyvolat jen poměrně rychlé tání ledovcových příkrovů. V současnosti by musely roztát všechny ledovce v západní Antarktidě a také v Grónsku i část ledovců ve východní Antarktidě.

Vědci nyní zaměřují pozornost především na oblasti u Bellinghausenova a Amundsenova moře, kde jsou ledovce údajně nestabilní. „Všechny ztrácejí a jde o značné ztráty,“ uvedl Bamber. Glaciologové také odmítají nedávné zprávy, že zatímco v Arktidě led ubývá, na jihu ledová masa narůstá.

Hladina oceánu bude v případě pokračujícího tání stoupat postupně a nerovnoměrně po celém světě. Odtání obrovské masy ledu podle předpokladů vyvolá i změny v gravitačním poli Země a ovlivní i její rotaci. Dopady na klima se dají tak jen stěží odhadnout.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám