Případ se stal už v roce 2006, agentura AP s příhlédnutím na závěry vyšetřovatelů o něm informovala až nyní.

Sedmnáctiletý Australan David Iredale se spolu se dvěma kamarády vydal do divoké přírody na západ od Sydney. Jejich dobrodružství měla původně trvat jen tři dny, měli spát pod širým nebem a nakonec měli dostat ocenění. Chlapci si s sebou vzali dostatek potravin i tekutin, ty jim ovšem kvůli 37stupňovým vedrům došly už první den. Vydali se proto hledat nějaký jiný zdroj vody.

Iredale vyrazil jako první, a až by našel řeku, měl u ní počkat. Mladík se však ztratil. Zavolal proto tísňovou linku, oznámil, že sešel z cesty a je někde v buši.

Operátoři jeho stav podcenili

Operátoři linky po něm vyžadovali adresu, kterou by zadali do svého systému, aniž vyslali pomoc. Chlapec však udal jen místo, odkud spolu s kolegy vyšel. Na tísňovou linku volal celkem sedmkrát, signál se ztrácel.

Při třetím hovoru už jen vyčerpaně hlesl: "Ztratil jsem se, potřebuji vodu, nepil jsem velmi dlouho." Poté už jen oznamoval, že omdlí, že jde o stav nouze a že potřebuje vrtulník. Poté se hovor přerušil.

Teprve pak začala pohotovost spolupracovat s policií. Nasazená letadla pomalu prohledávala místa, kde se mohl chlapec nacházet. Jeho tělo bylo nalezeno až za osm dní.

Podle vyšetřovatelů však operátoři za osudnou chybu v podstatě nemohou. Chlapec doplatil na počítačový systém, který od nich požadoval přesnou proceduru v krocích. Nedovolil vyslat záchranku dříve, než bude udána adresa. I vyšetřovatel však prohlásil, že se operátoři více než počítačem měli zabývat stavem, do něhož se mladík dostal.