Policie muže identifikovala jako Johna Williama Yeattawa, držitele amerického pasu, který přijel do Barmy 2. května na turistické vízum. Muž vyrazil plavecky přes jezero Inya v Rangúnu v neděli 3. května večer. Protáhl se zadem do rezidence Su Ťij a teprve v úterý před půlnocí se stejným způsobem vracel zpátky. Ve středu časně ráno jej však policejní hlídka na jezeře zpozorovala a zadržela.

Jako pomůcku pro dlouhou plavbu Američan používal prázdný pětilitrový kanistr. V hotelu Beauty Land, kde se ubytoval, policie zabavila jeho černý batoh, kleště, kameru a dvě stodolarové bankovky, uvedl deník.

První návštěva

Muž údajně přiznal, že u Su Ťij byl, motivy jeho činu však zůstávají nejasné, citovala z listu agentura AP. Jde ale zřejmě o první případ, kdy se cizinci podařilo proniknout do přísně střežené rezidence političky.

Mluvčí amerického velvyslanectví v Rangúnu Richard Mei řekl agentuře AP jen tolik, že se snaží zjistit více podrobností. Oficiálně prý úřad zatím nebyl barmskými orgány o případu informován.

Do rezidence Su Ťij dnes vstoupila policie a pátrala po stopách po "návštěvě". Opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) již dala najevo, že "má obavy o bezpečnost" své vězněné představitelky. Policie totiž dosud Su Ťij v domě zvenčí střežila, nikdy však do rezidence nevstupovala.

Junta vězní Su Ťij dlouhá léta

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij strávila navzdory mezinárodním aktivitám za její propuštění, kterých se účastní i bývalý český prezident Václav Havel, více než 13 z posledních 19 let v domácím vězení v Rangúnu. Vězení je jí vládnoucí juntou neustále prodlužováno, vždy o určitou dobu danou zákonem pro osoby, které "představují možné riziko pro veřejný pořádek". Zákon však zároveň ustanovuje, že nikdo nemůže být zadržován déle než pět, podle výkladu vlády šest let, aniž by byl propuštěn, nebo postaven před soud.

Současný trest domácího vězení Su Ťij by měl vypršet 27. května a opoziční právníci proto podali žádost o její propuštění. Junta však nedávno žádost zamítla s tím, že "důvody žádosti (o propuštění) nejsou dostatečně silné".

Barma je pod vládou vojenského režimu od roku 1962. Současná junta se dostala k moci roku 1988 po potlačení celonárodního prodemokratického povstání. V roce 1990 se v zemi uskutečnily volby, ale junta odmítla respektovat drtivé vítězství demokratické strany v čele se Su Ťij.