„Je to znepokojující. Kdyby region postihlo takové sucho, lidé by se adaptovali obtížně a my se na to musíme připravit,“ řekl Tim Shanahan z univerzity v texaském Austinu. Podle něj jsou následky nepředstavitelné. "Kratší" sucho, které postihlo oblasti Sahelu v sedmdesátých a osmdesátých letech zabilo sto tisíc až milión lidí. Historická „supersucha“ trvala nejen mnohem déle než dvě desítky let, ale navíc se mohla vyznačovat ještě menším srážkovým úhrnem.

Shanahan vedl výzkum geologických vrstev dna jezera Bosumtwi v jižní Ghaně. Jezero se zformovalo v kráteru vytvořeném po dopadu meteoritu a na jeho dně nic nežije, takže se tam každoročně vytvoří čistá a čitelná vrstva usazenin. Deštivější roky od suchých se poznají podle podílu dvou izotopů kyslíku v sedlinách. Složení vrstev naznačuje, že sucha trvající několik desetiletí přicházela v uplynulých 3 000 letech pravidelně.

Vědci je spojují s Atlantickou vícedekádovou oscilací, přirozeným klimatickým cyklem, při němž se v tropických oblastech Atlantiku mění teplota mořského povrchu. Sucho v Sahelu časově souviselo s chladnou fází cyklu, kdy se mění směry proudění větru a snižuje intenzita monzunových dešťů v oblasti.


FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Yahoo.com

Příčiny neznámé

Příčiny such trvajících několik staletí však vědci neznají. „To je jeden z těch děsivých aspektů, nemáme ponětí, co je způsobuje. V Africe bychom mohli překročit práh a dostat systém do období takového sucha, aniž bychom věděli proč,“ citovala stanice BBC Jonathana Overpecka z Arizonské univerzity.

Michael Schlesinger z Illinoiské univerzity, který Atlantickou vícedekádovou oscilaci popsal jako první, srovnává perspektivy Západní Afriky s americkým jihozápadem. Také tam se v minulosti periodicky střídala kratší a delší sucha. „Musí se zajistit dvě věci, z nichž Kalifornie, Arizona a další státy udělaly jednu, to jest shromažďování vody a distribuční infrastruktura pro kratší období. Co Západní Afrika ani Kalifornie nezvládne, je sto let dlouhé a velké sucho. Vidím jediný způsob řešení - odslaňování,“ řekl BBC.

Zatímco jihozápadní státy USA si ho mohou dovolit, západoafrické země zřejmě nikoliv. Nemají mnohdy totiž ani vybudovanou síť pro distribuci vody.

Možnost, že klimatické změny výrazně ovlivňuje člověk výhled africké oblasti ještě zhoršuje, i když se počítačem vytvořené modely dešťových úhrnů pro region liší. „I kdybychom nějak snížili emise skleníkových plynů, pořád budeme mít v příštím století v regionu oteplení o dva až čtyři stupně Celsia,“ poznamenal Jonathan Overpeck.