Hlavní obsah

Hrozbu pandemie umí NASA předpovědět z vesmíru

Šest týdnů dopředu umí vědci z NASA předpovědět hrozbu propuknutí smrtící pandemie. Když nemocný vyplazuje na doktora jazyk, aby odhalil zarudlé mandle, a sestra čte z teploměru zvýšenou teplotu, zatímco před ordinací čeká plno lidí, je už většinou pozdě. Po deseti letech výzkumů, nyní tým vědců zveřejnil studii, která představuje jejich metodu předpovědi v případě smrtící horečky ve východní Africe.

Článek

V roce 1997, během působení klimatického jevu El Niño postihla východní Afriku asi největší epidemie horečky Rift Valley vůbec. Virem, který způsobuje nemoc doprovázenou horečnatým krvácením tkání, se tehdy nakazilo 90 000 lidí. Hlavním přenašečem byly moskyti, nebo si lidé nakazili při kontaktu s domácími zvířaty.

Právě tato epidemie vedla ke vzniku pracovní skupiny, kterou financovalo USA. Vědci měli za úkol uvést do života myšlenku předpovídání epidemií. Cílem bylo nejen pomoci zemím, kde takové epidemie propukají, ale rovněž snížit rizika pro civilní a vojenské zaměstnance americké vlády, která své lidi posílá do různých částí světa.

Odhalení podmínek vzniku nemoci

„Museli jsme porozumět nemoci v jejím přirozeném prostředí,“ říká geograf Assaf Anyamba, který se na vypracování nové metody podílel. Několik studí již dříve přesvědčivě ukázalo, že výskyt epidemií souvisí s klimatickými podmínkami.

Dlouhodobé deště probouzí k životu vajíčka moskytů nakažených horečkou z Rift Valley, která mohou ve vysychajících mokřinách přežít i patnáct let. Anyamba tak zkoumal globální klimatické podmínky, které předchází silným srážkám, které pak startují propuknutí epidemie. Prvním signálem je nárůst průměrné povrchové teploty v rovníkové oblasti na východě Tichého oceánu a na západě Indického oceánu.

Ovšem nejasněji se dá rozpoznat hrozba ve vybrané oblasti. Pokud satelitní snímky ukáží větší množství zeleně, automaticky to znamená větší vlhkost díky anomálním srážkám a tím i lepší podmínky pro množení komárů-moskytů. Na základě těchto údajů je možné sestavit rizikovou mapu pro vypuknutí epidemie s tříměsíčním předstihem.

Předpověď pomohla omezit šíření nemoci

Během první sezóny 2006 a 2007 se podařilo lokalizovat přesně 64 procent ohnisek nákazy a tím omezit její šíření. Přitom zbývajících 36 procent zdrojů nákazy mimo rizikovou mapu leželo jen 45 kilometrů mimo předpokládanou oblast. Keňská vláda tak mohla přijmout preventivní opatření, která spočívalo především v omezení pohybu zvířat a lidí, aby se epidemie nešířila mimo místa propuknutí.

Předpovídání hrozby pandemií není podle vědců omezeno jen na východní Afriku, ale dá se použít kdekoli na světě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám