Hlavní obsah

Ostrovní státy připravují evakuační plány před útokem oceánu

Novinky, pst

Obyvatelé Malediv a Kiribati sledují se znepokojením oceán. Jeho hladina nepatrně, ale stabilně stoupá a předpovědi jsou neúprosné: podle některých scénářů se během tohoto století zvýší hladina oceánu až o dva a metry. Tisíce ostrůvků v Tichomoří a Indickém oceánu mohou zmizet, nebo se scvrknout na neobyvatelné útesy omývané vlnami.

Foto: Profimedia.cz

Maledivy a Kiribati jsou tvořeny ostrůvky, které připomínají křehké lístky na vodě, která je může snadno pohltit.

Článek

Přestože Maledivy a Kiribati leží poměrně daleko od sebe, mají leccos společného. Zrodily se díky sopečné činnosti na vrcholu podmořských sopek jako křehké atoly s lagunami nebo ostrůvky obkroužené korálovými útesy. Většina území obou ostrovních států je tak jen jeden, dva metry nad současnou hladinou oceánu a často i méně.

Jako kanárci v dole

"Jsou jako kanárci v uhelném dole, kteří varují okolní svět, že se něco děje,“ popsal nezáviděníhodnou situaci Malediv a Kiribati oceánograf James J. McCarthy z Harvardské univerzity pro ScienceNews.

Foto: Novinky

Kiribati
Ostrovní republika Kiribati se rozkládá na 3,5 miliónech km2 Tichého oceánu, které obývá asi 100 000 obyvatel. Je zde největší mořská rezervace, která má uchránit zdejší jedinečný ekosystém s nedotčenými korálovými útesy.
Maledivy
Republiku Maledivy tvoří 1200 ostrůvků v Indickém oceánu s přibližně 360 000 obyvateli. Tento tropický ráj každoročně navštíví půl miliónu turistů, kteří zde kromě slunce na plážích s bílým pískem vyhledávají dobrodružství při potápění a rybaření na odlehlých atolech.

Podle měření, která provádějí v oblasti od roku 1990 Australané, stoupá hladina oceánu v oblasti Kiribati o 5,1 milimetru ročně, což se nezdá hrozivé. Zůstává však otázkou, nakolik může tento trend zrychlit další oteplování.

Maledivy šetří, Kiribati žádá o pomoc

Loni v listopadu maledivský prezident Mohamed Nasheed získal pozornost dramatickým rozhodnutím vyčleňovat z rozpočtu peníze na nákup půdy, kam by se na konci století mohla populace Malediv, čítající nyní 360 000 lidí, přestěhovat.

Prezident Kiribati Anote Tomg chce postupně posílat občany své země do zahraničí už nyní a nečekat na vynucený útěk nebo smrt ve vlnách. Obrátil se především na Austrálii a Nový Zéland s plánem, který počítá s pravidelným přestěhováním 1000 mladých obyvatel Kiribati ročně.

Podle Tonga je jeho země již nyní ohrožována oceánem více než v minulosti. Obyvatelé pobřeží čelí častěji vyšším vlnám, které zaplavují jejich domovy. V oblasti také méně prší, což ovlivňuje zásoby pitné vody. Vzedmuté příboje přiměly některé vesnice posunout se hlouběji do vnitrozemí. Na Kiribati, kde žije asi 100 tisíc obyvatel, přibývá lidí, kteří nemají, kam jít a metropole Tarawa se už potýká s přelidněním.

Hladina stoupne až o dva metry

Nakolik, a kdy se zvýší hladina oceánů, je hodně spekulativní otázka. Vědci vypracovávají možné scénáře s mnoha neznámými. Nejde jen o to, že se může měnit rychlost odtávání ledu. Neznámou je i to, nakolik celkové oteplování ovlivní oceán, který může s vyššími průměrnými teplotami nabrat větší objem.

Dosavadní odhady pracují s poměrně velkým rozptylem. Ještě v roce 2007 se uvádělo, že hladina může do roku 2100 stoupnout o 0,2 až 0,6 metru. Nicméně nové studie tyto odhady posunuly do jiného rozmezí. Oceánograf Stegan Rahmstorf z německého Institut pro výzkum klimatu v Postupimi odhaduje nárůst mezi 0,5 až 1,4 metru.

Studie z loňského září, kterou publikoval W. T. Pfeffer z Coloradské univerzity, předpokládá, že tání ledovců bude zrychlovat a hladina se proto zvýší v rozmezí od 0,8 až 2 metry. V takovém scénáři budou mít problém nejen malé ostrovní státy, ale i řada zemí na pobřeží oceánů, které se budou muset přednostně postarat o své občany.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám