Sonda během svého pětiměsíčního výzkumu Marsu odhalila v jeho půdě přítomnost perchlorátu (chloristanu amonného), které udržují kapaliny v tekutém skupenství i při teplotách hluboko pod nulou, i při minus sedmdesáti stupních. Odborníci z toho vyvozují, že tekutá voda by se mohla vyskytovat i pod povrchem čtvrté planety sluneční soustavy. Zároveň ale upozorňují, že by musela být příliš slaná na to, aby v ní existoval život, jaký známe ze Země.

Podle Niltona Renna z Michiganské univerzity, který se na výzkumu podílel spolu s dalšími 21 vědci, mohly tyto kapky vzniknout absorbováním vodních par z marsovské atmosféry. Další variantou je, že pocházely z ledu, který roztál při přistávání sondy.

Dříve zveřejněné snímky ukázaly, že robot při dosednutí odkryl pod prašným povrchem planety bílé vrstvy ledu. Laboratorní experimenty provedené na Zemi potvrdily, že Phoenix mohl svými tryskami roztavit milimetrovou vrstvu ledu, který poté skončil na noze zařízení. Renno však nevylučuje, že kapky mohly pocházet i z vody, která byla už tekutá.

Tomu, že útvary zachycené na noze sondy jsou tekuté, nasvědčuje, že v průběhu času jedna z kapek rostla, jak ukazují zveřejněné snímky. Autoři výzkumu se domnívají, že vstřebala tekutinu sousední kapky, což je pro kapaliny typické.

Oponenti mluví o ledu

Ne všichni členové týmu Phoenix s tímto závěrem ale souhlasí. Michael Hecht z Laboratoře tryskového pohonu NASA se domnívá, že vyfocené útvary jsou shluky ledu.

Otázkou také je, zda se chloristan amonný nedostal na Mars se sondou, používá se jako okysličovadlo v kapalných palivech pro raketové motory.

Marsovské kaňony a kanály v podobě řek naznačují, že po jeho povrchu kdysi tekla voda. Po povrchem by se však mohla tekutá voda vyskytovat.

Místo, kde 25. května 2008 Phoenix přistál, ale bylo příliš chladné na to, aby se tam udržela voda v kapalné podobě. Během jeho pětiměsíčního fungování teplota nikdy nestoupla nad minus 20 stupňů Celsia. Tekutá by tam mohl zůstat vysoce koncentrovaný roztok solí chloristanu amonného, které byly na Marsu objeveny.

"Podle mých výpočtů mohou být tekuté solné roztoky kdekoli hned pod povrchem Marsu," řekl serveru Renno. Aby si voda udržela tekuté skupenství i při velmi mrazivých teplotách panujících na Marsu, musela by obsahovat větší podíl solí, než v jaké dokážou žít i ty nejodolnější organismy na Zemi.