Jak dodala, USA by byly rovněž ochotny nahradit dohodu o příměří na Korejském poloostrově z roku 1953 trvalou mírovou smlouvou a vyjít vstříc energetickým a dalším ekonomickým potřebám Severokorejců.

Clintonová současně pro BBC zdůraznila, že severokorejský A- program bude jedním z dominantních témat její asijské cesty. Za další označila ekonomickou krizi a klimatické změny.

Šestistranné rozhovory o Severní Koreji, zahrnující kromě Pchjongjangu dále USA, Čínu, Rusko, Japonsko a Jižní Koreu, už měsíce přešlapují na místě. Washington znepokojuje, jakým způsobem ověřovat jaderné aktivity Pchjongjangu, a žádá, aby Kimův režim odtajnil celý svůj A-program. Pchjongjang si zase stěžuje, že pomoc, kterou dostává výměnou za demontáž jaderného komplexu v Jongbjonu, neodpovídá dohodě „pomoc za odzbrojení“ z roku 2007.

Nová šéfka americké diplomacie odletí v neděli do Asie na pozadí spekulací regionálního tisku, že KLDR připravuje test rakety dlouhého doletu. Clintonová týž den, kdy hovořila telefonicky s BBC, ale v přednášce pronesené v New Yorku varovala Pchjongjang před jakoukoli „provokativní akcí“, která by ohrozila mezinárodní rozhovory.

Později pro Hlas Ameriky prohlásila, že USA pochopitelně předestřou to, co označila za hrozný stav lidských práv v KLDR, nicméně tento problém je třeba posuzovat realisticky s tím, že nejdříve je třeba řešit severokorejskou hrozbu vůči sousedům.

Pokud jde o Peking, Clintonová prohlásila, že „Čína na vzestupu“ není nutně protivníkem USA. Náznakem ochabujícího čínsko-amerického napětí kolem Tchaj-wanu je i její prohlášení, že obě mocnosti obnovují vojenské kontakty, které Peking loni pozastavil kvůli prodeji amerických zbraní ostrovu.

Je to vůbec poprvé za 60 let, co šéf americké diplomacie odlétá na svoji první zahraniční cestu v úřadě do Asie. Výběr této destinace má podle Clintonové signalizovat, že „USA nejsou jen transatlantskou, ale také transpacifickou mocností“.