Studie Indické univerzity v Kalkatě zjistila překvapivý růst mangrovníků na březích řeky Gangy, uvedl Pranábes Sanjal, východoindický zástupce v National Coastal Zone Management Authority (NCZMA).

"Tento jev se nazývá zvětšování slaného klínu a způsobuje zasolení podzemních vod v Kalkatě, proměňuje zemědělskou půdu v neúrodnou pustinu," vysvětlil Sanjal, který je expertem na globální oteplování.

Hladina moře stoupala v některých částech Bengálského zálivu ročně o 3,14 milimetru ve srovnání s globálním průměrem dva milimetry, a ohrozila tak nízko položené oblasti východní Indie.

Klimatologové loni varovali, že vzhledem ke stoupajícím teplotám bude indický subkontinent - domov přibližně šestiny lidstva - tvrdě postižen častějšími a krutějšími přírodními katastrofami, jako jsou záplavy či bouře, a také ve větší míře chorobami a hladem.

Návrat moře k severnímu okraji Kalkaty

Sanjal a pracovníci sekce oceánografie na kalkatské Džadavpurské univerzitě objevili mangrovníky, vzácný jev v pásu podél řeky Gangy, kde leží také největší východoindické město Kalkata s 12 milióny obyvatel.

"Jsme překvapeni přirozenou regenerací mangrovníků podél říčních břehů v Kalkatě a působí nám to starosti," podotkl Sanjal, který přednáší na univerzitě.

Mangrovníky lze typičtěji nalézt ve vzdálenosti 100 kilometrů na bažinatém poloostrově Sundarban, rozprostírajícím se na 26 000 čtverečních kilometrech v největší deltě světa.

Moře podle univerzitních expertů kdysi sahalo až k severnímu okraji Kalkaty, hlavního města indického státu Bangla. "Obáváme se, že to, co se stalo před 6500 lety, by se mohlo opakovat. Zjistili jsme, že se v řece vyskytuje více slanovodních ryb," řekl Sanjal. Nicméně M. L. Mína, přední pracovník odboru pro životní prostředí ve státě Bangla, tvrdí: "Nemyslíme si, že je bezprostřední důvod k obavám."