Z centrální části Sahary tekla do Středozemí podle vědců celá síť řek, která lidem před 120 tisíci lety umožňovala expandovat. Sahara tehdy pokrývala většinu severní Afriky, stejně jako dnes, a přechod přes ní byl překážkou. Vědci se dosud primárně zaměřovali na migraci nilským údolím.

Výzkumy však v jižní části Sahary prokázaly zvýšený výskyt srážek v mezidobí před 130 až 170 tisíci lety, v meziledové periodě. Britští a libyjští odborníci se proto rozhodli prozkoumat, zda nepanovaly podobné podmínky také severněji. Radarové snímky pak na území dnešní Libye odhalily stopy řečišť až k pobřeží Středozemního moře. Řeky pramenily v horách vytvořených ve střední části Sahary sopečnou činností.

Novou migrační teorii podporují i další nálezy, například kamenné nástroje nalezené v dnešním Čadu a Súdánu jsou podobné těm, které byly objeveny v Libyi. Není jasné, kudy přesně mohli předkové putovat.

Výskyt druhu Homo sapiens na území Levantu je doložen v době asi před 100 tisíci lety v dnešním Izraeli. Výpad byl předčasný, asi před 75 tisíci lety druh vystřídali neandrtálci. Výskyt moderních lidí je pak znovu doložen o asi 30 tisíc let později. O vývoji člověka ale existují různé teorie.