"Jsem přesvědčen, hluboce přesvědčen, že demokratickou koalici zničila jediná věc - lidské ambice. Ambice jediné osoby," řekl prezident v předtočeném projevu, který ukrajinská televize odvysílala v době, kdy Juščenko pobývá na návštěvě Itálie.

Na vině rozpadu vlády jsou podle něj "touha po moci, odlišné hodnoty, osobní zájmy převažující nad zájmy státními".

Juščenko neuvedl datum konání předčasných voleb. Ukrajina tak od roku 2006 zažije už třetí volby do parlamentu.

Ukrajinská politická krize se vyhrotila již v polovině září. Premiérka Julija Tymošenková odmítla naplnit dohodu o konci koalice a neodstoupila. Prozápadní vláda pokračovala, i když z ní odešla Juščenkova strana Naše Ukrajina a kabinet je menšinový, řekla v září.

Naše Ukrajina-Národní sebeobrana, která podporuje prezidenta Juščenka, z koalice s Blokem Julije Tymošenkové odešla poté, co Blok na začátku září hlasoval společně s opoziční proruskou Stranou regionů Viktora Janukovyče. Obě strany schválily několik zákonů oslabujících pravomoci prezidenta a usnadňujících jeho odvolání. Juščenko to označil za pokus o státní převrat.

"Oraanžoví" spojenci se rozešli ve zlém

Ukrajinská ústava stanovuje, že pokud není do 30 dní po rozpadu vládnoucí koalice vytvořena nová vláda, prezident může parlament rozpustit.

Nynější parlament vzešel z předčasných voleb 30. září 2007, které těsně vyhrály takzvané prozápadní síly. Jejich představitelé Tymošenková a Juščenko, které k moci vynesla "oranžová revoluce" v roce 2004, byli nakrátko po ní spojenci. Pak se ale rozešli ve zlém a Juščenko na podzim 2005 Tymošenkovou sesadil z premiérského křesla.

V nynější koalici se jejich spolupráce opakovala, znovu se stejným výsledkem. Z obou politiků jsou dnes podle všeho nesmiřitelní nepřátelé, kteří by se měli střetnout i v příštích prezidentských volbách.