Čína se stala po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu třetí zemí světa, jejíž kosmonaut vystoupil do volného prostoru.

Čaj Č´-kang měl na sobě 120 kilogramů těžký skafandr čínské provenience, jehož výroba stála v přepočtu 75 milionů Kč. Jeho "procházku" v Pekingu v tamním kontrolním centru sledoval i čínský prezident Chu Ťin-tchao, a ve středisku prý po výstupu kosmonauta vypukl spontánní potlesk.

"Cítím se dobře. Zdravím čínský lid a národy světa," řekl kosmonaut při výstupu, při němž rovněž do externí kamery zamával čínskou vlajkou.

Čínská posádka před startem, zprava Čaj Č'-kang, Liou Po-ming a Ťing Chaj-pchengČínská posádka před startem, zprava Čaj Č'-kang, Liou Po-ming a Ťing Chaj-pchengfoto: Reuters/Nová Čína

Jde o třetí čínský let s lidskou posádkou, při němž mají být na oběžnou dráhu umístěn satelit a první stabilní vesmírná stanice.

Let tříčlenné posádky má trvat tři dny a má skončit přistáním v severočínském Severním Mongolsku.

Ve skafandru byl v raketě připraven i druhý čínský astronaut, aby mohl poskytnout pomoc v případě jakéhokoli problému.

Raketoplán Šen-čou-7 (Nebeská loď) při startuRaketoplán Šen-čou-7 (Nebeská loď) při startufoto: ČTK/AP

Čínská raketa odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země ve čtvrtek. Kosmonaut Liou Po-ming čekající v záloze bude mít oblek ruský. Příprava a oblékání skafandru trvá kosmonautovi 15 hodin.

Čínští tchajkonauti na palubě kosmické lodi Šen čou VIIČínští tchajkonauti na palubě kosmické lodi Šen čou VIIfoto: Reuters

Čaj Č'-kang měl původně raketu opustit na 20 minut. Během této doby by Čaj Č'-kang nabral venku zkušební vzorky. Po jeho návratu posádka vypustí čtyřicetikilogramový satelit, který bude z oběžné dráhy posílat snímky.

Nynější let je zatím nejambicióznějším čínským projektem od vyslání prvního tchajkonauta do kosmu v roce 2003. Mise je součástí programu, který má předvést vyspělost čínských technologií a jehož cílem je dopravit člověka na Měsíc, což by se mělo uskutečnit v roce 2022.

Loni vypustila Čína automatickou sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2012 by tu chtěla realizovat přistání nepilotovaného stroje. Čínský vesmírný program ovšem počítá i s vytvořením vesmírné laboratoře a poté i větší vesmírné stanice.