Článek
„V červenci roku 1990 probíhala první mezinárodní expedice na Pik Lenin, které se účastnili profesionální horolezci z více než 20 zemí světa. Tehdy se na základní tábor, postavený ve výšce 5300 metrů nad mořem, sesypala lavina několika miliónů krychlových metrů sněhu. Všichni sportovci, kteří se v táboře nacházeli, zemřeli,“ popsal neštěstí Džigitov.
Podle něj se po obětech mnohokrát pátralo, ale zbytky těl se začaly objevovat až v souvislosti s globálním oteplováním, kdy začaly tát mohutné vrstvy sněhu na úbočích hor.
V pátek 13. července 1990 v 21.30 místního času vyvolalo zemětřesení v Afghánistánu obří lavinu na svazích Piku Lenina a ta s sebou strhla celý základní tábor expedice. Z 45 horolezců přežili jen dva – Rus Alexej Koreň a Slovák Miro Grozman, kterého lavina zasypala jen málo. Grozman ušel několikahodinový pochod a výškový rozdíl tisíce metrů do prvního tábora jen v ponožkách.
Během dvou měsíců pátrání po účastnících výstupu byla nalezena jen čtyři těla, mezi nimi i Jan Štefan z tehdejší ČSFR. Pik Lenina je s výškou 7134 m nad mořem jednou z nejvyšších hor Ťan-Šanu.