Článek
„Z toho, co jsem viděl, jsem osobně přesvědčen, že už nyní má Írán schopnost dosáhnout na většinu Evropy, jen to zatím nepředvedl,“ prohlásil Obering v rozhovoru. I když podle analytických odhadů má Írán mít mezikontinentální raketu schopnou zasáhnout USA až v roce 2015, tempo, jímž si osvojuje technologie, dodává projektu raketového štítu naléhavost.
„To je jedna z věcí, která nás velmi znepokojuje,“ zdůraznil Obering. Skluz v jednání s Polskem o raketové základně USA podle něj zpozdí plán umístit jednu nebo dvě antirakety už v roce 2011. Celkově by se však rozmístění všech deseti střel v Polsku nemělo protáhnout za rok 2013.
Mají prý účinnější raketové palivo
Někteří američtí experti soudí, že Írán už má k dispozici účinnější palivo umožňující jeho raketám delší dolet, a také, že na svých současných raketách včetně střely Šaháb-3 zkouší a vylaďuje jednotlivé stupně a jejich oddělování.
Ruský raketový expert Bužinskij v červenci v Praze naopak prohlásil, že „Írán nemá politické ani technické a průmyslové možnosti, aby měl raketu dlouhého doletu nebo mezikontinentální raketu“. Podle Bužinského tvrzení k tomu Íráncům chybí přes 80 klíčových technologií, přičemž rakety Šaháb-3 s doletem asi 2000 km jsou podle něj maximem, jež může Teherán dosáhnout v mezích raketové technologie scud převzaté od těchto zastaralých ruských střel.
Připustil ovšem, že se Írán o získání nutných technologických postupů pokusil, ale díky mezinárodním kontrolám se mu to nepodařilo. Řekl také, že Teherán chce rakety výhradě proti Izraeli.
Jde o další z expertních a zpravodajských sporů, které laická veřejnost těžko může posoudit. Obering má dobrý důvod zdůrazňovat nebezpečí i kvůli schválení peněz na štít v Kongresu a kvůli pokračování projektu i v případě zvolení demokrata Baracka Obamy do Bílého domu.
Moskvě zase vadí zřízení nových amerických základen blízko svých hranic a označuje je za důvod k přijetí „adekvátní odpovědi“.
