Článek
Šetření prokázalo, že Samsung vytvořil tajný fond 200 miliard wonů (necelé 4 miliardy korun) na uplácení politiků, soudců a státních úředníků. Nepodařilo se však prokázat, že by šéf firmy tyto peníze použil. Firma to odmítla stejně jako její šéf. Když byl na začátku dubna poprvé předveden k výslechu, tvrdil, že žádný tajný fond firma neměla a ani se nepokoušel akcie firmy převést na svého syna.
Zatčení by ohrozilo firmu
Zatčení by ohrozilo firmuŽalobci na šéfa největšího korejského koncernu neuvalili vazbu, protože takovýto krok by podle nich mohl mít mimořádně negativní dopad na činnost Samsungu i na celou korejskou ekonomiku. Uvedli ale, že firma trpí řadou problémů a „nezákonnými přesuny v řízení managementu“, což je jen decentnější označení pro převod majetku na šéfova syna.
Zatčení by ohrozilo firmuŽalobci na šéfa největšího korejského koncernu neuvalili vazbu, protože takovýto krok by podle nich mohl mít mimořádně negativní dopad na činnost Samsungu i na celou korejskou ekonomiku. Uvedli ale, že firma trpí řadou problémů a „nezákonnými přesuny v řízení managementu“, což je jen decentnější označení pro převod majetku na šéfova syna.
Pro Samsung pracuje na celém světě 754 000 lidí a jeho roční zisk přesahuje 14 milirad dolarů. I když je znám především jako výrobce elektroniky, je také největší loděnicí na celém světě.
Potíže má i Hyundai
Samsung není první korejskou firmou, jejíž nejvyšší představitelé jsou vyšetřování pro korupci a vytváření tajných fondů.
Samsung není první korejskou firmou, jejíž nejvyšší představitelé jsou vyšetřování pro korupci a vytváření tajných fondů.
Podobné problémy postihly i šéfa automobilky Hyundai Čong Mong-kuoa. Tento týden s ním byl obnoven proces. Šéf Hyundai Motor byl odsouzen na tři roky podmíněně za zpronevěru firemních peněz a zneužití důvěry. Sto miliard wonů převedl přes dceřiné firmy do různých tajných fondů, které měly financovat korupci vlivných úředníků.