„Předně, považujeme Tibet za nezcizitelnou součást Číny. A jestliže někdo ukrývá nebo ponouká separatisty, odsuzujeme to. Nemůžete roubovat lidská práva a západní demokratický systém na jiné země. To je chyba, kterou Západ a západní média činí. Vůbec to nefunguje a musí to přestat,“ řekl Mušaraf v nedělním rozhovru pro deník China Daily.

Prezident dodal, že bude dál spolupracovat s Čínou, která je historickým spojencem Pákistánu, v boji proti terorismu. Obě země jsou partnery po několik desetiletí. Peking poskytuje Islámábádu ekonomickou, vojenskou i technickou pomoc.

Kritika Číny ze strany Západu se v posledních dnech vystupňovala v souvislosti s březnovými zásahy čínských složek proti demonstrantům v Tibetu a blížící se olympiádou.

Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo.

Tibetský disent tvrdí, že při zásazích zemřelo přes sto lidí, Čína přiznává dvě desítky obětí a z podněcování nepokojů obviňuje exilové tibetského duchovní vůdce dalajlámu. Dalajláma hrozí v případě pokračujícího násilí v zemi, kterou Čína v roce 1951 zabrala, rezignací. Podporuje také protesty při štafetách s olympijskou pochodní, která cestuje po světě do dějiště her.

Největší protesty se konaly minulý týden při bězích v Londýně, Paříži a San Francisku. Během akce v Paříži dokonce opakovaně zhasl olympijský oheň. V pondělí se štafeta očekává v Ománu.

Olympiáda začíná v Pekingu 8. srpna. Několik západních státníků už oznámilo, že se zahajovacího ceremoniálu nezúčastní. Jsou mezi nimi britský premiér Gordon Brown, německá kancléřka Angela Merkelová či český prezident Václav Klaus.