„Chceme oslavit opravdovou krásu, pozvednout hrdost žen a sebevědomí přeživších,“ říká o projektu soutěže její tvůrce, norský herec a režisér Morten Traavik. V celé soutěži se záměrně nehovoří o obětech, ale důsledně jen o přeživších.

Organizátoři touto změnou pojmu chtějí podtrhnout potřebu nového, modernějšího pohledu na hendikepované občany, které tradiční společnost vyřazuje na okraj. I když až na prodavačku Mariu Manuelovou (25) jsou všechny soutěžící nezaměstnané, už svou účastí v soutěži ukázaly, že mají co společnosti nabídnout.

Všechny finalistky se stanou velvyslankyněmi přeživších. Podle šéfky odminovací komise Madaleny Netové mají pomáhat zmrzačeným ženám hájit jejich práva, ale zejména posilovat jejich sebedůvěru. Například Ana Diogová (32) přišla o nohu jako osmiletá a přesto našla muže a porodila tři děti.

V Angole po téměř třicetileté občanské válce, ukončené teprve před pěti lety, zůstává dodnes několik miliónů protipěchotních min. Neexistují plánky minových polí a chybí prostředky na bezpečné odminování, proto v řadě míst je trvalý zákaz pohybovat se mimo vyznačené cesty.

Vesničané však musejí obdělávat pole a tak se stávají oběťmi min. Z osmnácti finalistek, zastupujících 18 provincií, bylo 16 zmrzačeno při práci na poli, jen dvě šláply na minu při útěku před vojáky.

Traavik pro svůj nápad získal podporu angolské odminovací komise a několika amerických kosmetických a oděvních sponzorů. Vítězka titulu dostane špičkovou protézu od skandinávské firmy.