"Žádné žádosti nebudou mezi březnem a červnem přijaty,“ píše se ve stanovisku Pekingu. Vynesení olympijské pochodně na vrchol Everestu má být jedním z vrcholných kousků organizátorů her. Nejvyšší hora světa je také hranicí mezi Čínou, Nepálem a Tibetem, který Peking kontroluje.

Tibetští aktivisté plán kritizují, podle nich chce Čína akcí symbolizovat svůj nárok na tibetské území. Čínské úřady tvrdí, že to má být oslava mezinárodního sportovního ducha. Termín vynesení pochodně na nejvyšší horu planety nebyl oznámen. Hovoří se o konci dubna a začátku května.

Na čínské severní straně Everestu se nacházejí některé z nejtěžších cest k vrcholu. Nejpopulárnější je přístup z Nepálu. Čína se tuto zemi rovněž snažila přemluvit k uzavření přístupových cest.

Vylézt na Mount Everest z čínské tibetské strany se pokusil loni také pražský primátor Pavel Bém (ODS). Nakonec ale výprava byla nucena použít k chystanému výstupu na nejvyšší horu světa jižní stranu z Nepálu potom, co ji čínská pohraniční stráž do Tibetu nepustila.

Čínský komunistický režim je v souvislosti s blížící se srpnovou olympiádou terčem sílící kritiky: kvůli špatnému stavu životního prostředí, podmínek migrujících dělníků, nákupu ropy od Súdánu, jenž je viněn ze zabíjení v Dárfúru, či potlačování lidských práv. Na tento týden navíc připadá 49. výročí neúspěšného protičínského povstání v Tibetu, který Čína zabrala v roce 1951.