Pořádkové síly v sobotu použily proti demonstrantům slzný plyn a střelbu do vzduchu; podle agentury Reuters jeden člověk zemřel, nejméně desítka dalších je zraněna.

Protest se uskutečnil navzdory rannímu zásahu policie proti stovkám opozičních aktivistů. Večerní demonstrace se zúčastnilo asi 15.000 lidí, na které dohlížely tisícovky policistů. Poklidná demonstrace se ale zvrhla v násilné střety, když protestující házeli na policisty kameny a zápalné lahve; policie použila slzný plyn a střílela do vzduchu. Podle agentury AFP poblíž demonstrace hořelo několik aut a docházelo k rabování.

Při střetech s policií podle agentury Reuters jeden člověk zemřel. "Zabila ho svítící střela, která se zřejmě odrazila, protože policie střílela do vzduchu, aby protestní shromáždění rozptýlila," řekl agentuře nejmenovaný opoziční aktivista. K neštěstí podle něj došlo poblíž ruské ambasády.

Tisková služba arménského prezidenta vydala prohlášení, podle kterého je výjimečný stav vyhlášen do 20. března. Podle dosluhujícího prezidenta jde o to, "aby se zabránilo narušování ústavního pořádku".

Ranní zákrok

Arménská opozice protestuje proti zvolení premiéra Serža Sarkisjana novým prezidentem. Sarkisjan byl zvolen 19. února, ale opozice výsledek odmítá jako zfalšovaný. Opoziční aktivisté od 20. února prakticky každý den v Jerevanu demonstrují za zrušení Sarkisjanova zvolení. Demonstrace, z nichž některých se zúčastnily desetitisíce lidí, se v minulých dnech odehrávaly v klidu.

Policie ráno zakročilo proti zhruba 1500 stoupenců opozice, kteří trávili noc ve stanech na jerevanském Náměstí svobody. Prostranství obklíčili policisté, kteří znemožnili přístup novinářům. "Spali jsme, když přišli a začali nás bít obušky," řekl jeden z demonstrantů agentuře Reuters a ukázal zlomený prst.

"Zasáhlo asi 5000 policistů, kteří pronásledovali lidi na náměstí," uvedl Levon Ter-Petrosjan, který byl první hlavou státu po dosažení nezávislosti a je hlavním Sarkisjanovým rivalem. Ter-Petrosjana, který na Náměstí svobody vyzval k dalšímu pokojnému protestu, pak policisté odvedli k němu domů a zakázali mu vycházet.

Prezident viní opozici z převratu

Policie svůj ranní zásah obhajovala tím, že "se rozhodla postupovat v rámci svých zákonných pravomocí, aby ochránila ústavní pořádek a bezpečí". Později policejní mluvčí tvrdil, že pořádkové síly chtěly zabránit převratu, protože v pátek získaly informace, že demonstranti mají dostat množství zbraní, granátů, kovových tyčí a obušků, aby rozpoutali nepokoje.

"To naprosto odporuje skutečnosti," odmítl úřední verzi opoziční politik Stepan Demirčjan, "používáme pouze pokojné prostředky."

Odstupující prezident Kočarjan již dříve obviňoval opozici, že chystá státní převrat, a hrozil tvrdým postupem v zájmu udržení stability a pořádku v postsovětské republice představující významné tranzitní území pro přepravu kaspické ropy a plynu na světový trh. Země je formálně stále ve válečném konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem kvůli odštěpenecké arménské enklávě Náhorní Karabach.

Podle oficiálních výsledků Sarkisjan v prezidentských volbách získal skoro 53 procent hlasů, což stačilo ke zvolení v prvním kole. Ter-Petrosjan dostal 21,5 procenta a bývalý předseda parlamentu Artur Baghdasarjan 16,6 procenta hlasů. Ter-Petrosjanův tábor odmítl výsledky uznat, avšak západní pozorovatelé dospěli k závěru, že se hlasování odehrálo vcelku v souladu s mezinárodními normami.